Ambiciózní německý plán odklonu od jaderných elektráren naráží na stále více překážek. Zelené zdroje se často ukazují být méně zelené, než se původně doufalo. Němci už šlápli na brzdu u bioplynových stanic, když vyšlo najevo, že jejich podpora vede k devastaci půdy. Poté ubrali u solárních parků a nyní čelí stále větší kritice i perspektivní větrné elektrárny.
Podle mnohých odpůrců je větrníků v Německu už příliš a zcela tak změnily charakter krajiny. Nyní však přišel s požadavkem na přísnější regulaci výstavby nových větrných farem i Spolkový úřad pro ochranu přírody (BfN), podle kterého větrníky vážně ohrožují pětadvacet druhů v Německu žijících netopýrů.
Pracovníci úřadu několik let zkoumali chování netopýrů v okolí větrníků a podle jejich zjištění je především výstavba v lesích pro živočichy riziková. Úřad proto vydal doporučení zpřísnění pravidel pro lesní výstavbu větrných farem.
„Les hraje pro mnoho druhů netopýrů důležitou roli, a to jako zdroj potravy, místo pro přezimování nebo třeba jako škola pro výchovu mláďat. Pokud se tedy v lesích plánuje výstavba větrníků, je nezbytné provést předem intenzivní průzkum (...) Je důležité vědět, jaké druhy s jakými potřebami tam žijí a podle toho nastavit ochranná opatření,“ prohlásila prezidentka BfN Beate Jesselová.
Deník TAZ upozornil, že podle Leibnizova institutu pro výzkum zoo a divokých zvířat ročně kvůli vrtulím zahyne až 250 tisíc netopýrů. Nebezpečím pro ně nemusí být přitom jen samotná kolize s vrtulí. Například riziko střetu netopýra černého se oproti očekávání ukázalo být velice nízké, ohrožuje ho však ztráta životního prostředí kvůli výstavbě.
Spolkový svaz větrné energie (BWE) na výtky přírodovědců odvětil, že v současnosti se nové větrníky v lesních porostech už vůbec nestaví. Každý projekt navíc už tak musí projít přísným povolovacím procesem zahrnujícím i posouzení vlivu na všechny možné živočichy. Číslo o 250 tisících mrtvých netopýrech je podle BWE zcela nepodložené.
Německo produkuje podle Spolkového ministerstva hospodářství zhruba třetinu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vítr se na tom podílí 12,3 procenty, a je tak vůbec nejdůležitějším obnovitelným zdrojem. Na rozdíl od solárních panelů nebo bioplynek počty větrníků stále strmě rostou. Loni jich přibylo 1,6 tisíc, čímž se instalovaný výkon navýšil zhruba o čtvrtinu.
