Řecko potřebuje peníze, jinak mu hrozí bankrot. To je oznámení, které s jistými obměnami slýcháme již delší dobu. Nejinak tomu bylo i minulý týden, kdy se evropské špičky v čele s Evropskou komisí, Euroskupinou a Evropskou centrální bankou (ECB) handrkovaly s Mezinárodním měnovým fondem (MMF).
KOMENTÁŘ: Bankovní protektorát nad Řeckem pokračuje. Čeká se na odpuštění |
Zatímco Brusel tvrdí, že Atény jsou na dobré cestě konečně se vymanit ze svých ekonomických peripetií, podle MMF je řecký dluh neudržitelný.
Zmíněné strany se v pátek dohodly na jednotném přístupu k silně zadluženému Řecku. Mezinárodní fond varuje před tím, že řecký dluh se do roku 2060 vyšplhá na úroveň 250 procent tamního hrubého domácího produktu. Atény na svých bedrech nyní nesou v přepočtu více než 9,4 bilionu korun, což představuje 180 procent HDP.
Šéfové evropských institucí se ale na věc dívají jinak. Prezident euroskupiny, ve které sedí ministři financí zemí platících eurem, Jeroen Dijsselbloem, označil hodnocení dluhové situace Řecka fondem za překvapivě pesimistické. „Je to překvapující, protože Řecku se již daří lépe, než zpráva MMF popisuje,“ řekl Dijsselbloem minulý týden.
Nekonečné handrkování
V tom má nizozemský správce kasy částečně pravdu. Řecká ekonomika loni pozvolna rostla. Aténám však podle všeho bude v létě chybět 7 miliard eur, které potřebuje na splátky svého dluhu. Aby se k dalším penězům z třetího pomocného balíčku v celkovém objemu 85 miliard Atény dostaly, musí splnit požadavky evropských institucí. Mezi nimi má být především rozpočtový přebytek na rok 2018 v objemu 3,5 procenta HDP. Brusel po Řecku také požaduje, aby zavedlo legislativu automatických škrtů – pokud tamní vláda dostatečně neušetří, automaticky bude muset přistoupit ke škrtům.
Mezinárodní měnový fond vidí ale situaci jinak. Řecko se z vleklé dluhové krize dostane pouze, pokud mu věřitelé odepíší část obřího dluhu. MMF po Řecku sice chce, aby se rozpočtový přebytek držel na střízlivějších 1,5 procentech. K tomu však požaduje snížení základu pro odvody daně z příjmu a škrty v tamním důchodovém systému. To Řecko odmítá.
Tamní ministr financí Euklidis Tsakalotos uvedl, že požadavky MMF „jdou za rámec demokracie a etických hodnot, které inspirovaly Evropu.“ Evropským věřitelům se nelíbí ani to, že by z nakoupených řeckých dluhopisů neviděli na úrocích až do roku 2040 ani euro, jak navrhuje MMF. O tom, že by Evropa v čele s Německem, které zůstává největším řeckým věřitelem, část dluhu odpustila, nechce ani slyšet.
O Řecku bez Řecka
Pikantní je, že měnový fond se současného pomocného programu vůbec neúčastní, a to právě kvůli neochotě Evropy Řekům odpustit byť jen euro. Bez snížení dluhové zátěže Řecku nejspíš finančně pomáhat nebude. Eurozóna ale MMF potřebuje kvůli jeho odborné záštitě. Jinak Řecku nemůže v létě uvolnit další miliardy eur, bez kterých se Atény neobejdou. MMF v pátek po dlouhých tahanicích slíbil, že se do pomocného programu zapojí jako neoficiální poradce.
Handrkování evropských elit a MMF má ještě jeden zajímavý aspekt. Do července, kdy bude Řecko peníze bezpodmínečně potřebovat, zbývá relativně dost času. Brusel ale chce ale mít čistý stůl kvůli blížícím se volbám v Nizozemsku a Francii. Otázka řešení řecké dluhové krize je v obou zemích, kterým Atény dluží, výbušným předvolebním tématem. Ministři financí eurozóny tak se společnému stolu zasednou již příští pondělí. Pokud se na jednotném postupu skutečně domluví, řada bude opět na Aténách.
