Schöneberg sice patří k rychle se rozvíjejícím módním čtvrtím Berlína, zastrčená ulice Bessemerstraße však leží mimo toto dění. S prodejnou nábytku IKEA, velkoobchodem s kachličkami, Kauflandem a historickou cihlovou budovou bývalé sladovny budí dojem ne příliš lákavého předměstí, kde by jen málokdo očekával prosperující zemědělskou výrobu.
Přitom právě v prostorách opuštěné sladovny firma ECF Farmsystems chová inovativním způsobem ryby a ve velkém pěstuje zeleninu a bylinky.
ECF uprostřed třiapůlmilionové metropole provozuje dva skleníky. V jednom chová ve třinácti nádržích okouny, ve druhém pěstuje zeleninu. Využívá přitom novou technologii zvanou akvaponie, kterou do značné míry firma sama vyvinula a zdokonalila. Akvaponie propojuje pojmy akvakultura, tedy chov ryb, a hydroponie, jak se nazývá pěstování rostlin ve vodě.
„Máme uzavřené prostředí. Exkrementy, které ryby produkují, využíváme jako hnojivo pro rostliny,“ vysvětluje Marie Schönauová z ECF. Během jednoho cyklu trvajícího osm měsíců vyprodukují skleníky 40 tun ryb a ještě o něco více zeleniny.
Christian Echternacht a Nicolas Leschke začali ve sklenících v berlínské čtvrti Schöneberg chovat okouny a pěstovat zeleninu. Přesně se trefili do toho, co Berlíňané chtějí, a o své myšlence přesvědčili i investory. Nyní je kromě samotných produktů živí i prodej know-how. Na řadu zlepšováků totiž přišli metodou pokus-omyl.
Společnost se zcela trefila do poptávky Berlíňanů bažících po čerstvém a zároveň lokálním jídle. Spojit obojí právě u ryb uprostřed velkoměsta se zdálo dlouho nemožné. Poptávka proto byla od samého počátku tak ohromná, že společnost neměla problém najít odbyt i investory ochotné lidem bez větších zkušeností se zemědělskou výrobou nasypat 1,5 milionu eur, tedy zhruba 40 milionů korun.
V současnosti se však firma více než na produkci ryb soustředí na prodej vlastního technologického řešení. Stejné farmy buduje pro zájemce po celé Evropě, ale ozývají se i z Íránu či Saúdské Arábie.
Češi na mrtvém bodě
S podobným plánem přitom přišla před třemi lety i skupina Čechů ze společnosti Taneco, za kterou stojí mimo jiné i autor „slušovického zázraku“ a současný senátor za SPO František Čuba.
V orgánech společnosti sedí také známí lesníci, jako je šéf Městských lesů Vsetín Vít Zgarba, o kterém se v minulosti spekulovalo i jako o řediteli Lesů ČR. Jediným akcionářem firmy je pak Miroslav Škrabal, který je stejně jako Zgarba členem známé lesnické firmy Foresta SG, spolupracující právě s Lesy ČR.
V případě Taneca tedy jde o ostřílené manažery minimálně o jednu generaci starší, než jsou mladíci z Berlína. Firma se nevyvíjela spontánně zdola jako ECF, její vedení zvolilo zcela jinou strategii spočívají ve spolupráci se státem.
Od počátku se manažeři netajili, že chtějí využít možnosti různých pobídek a dotací. To nakonec je možná i důvod, proč celý projekt v současnosti uvázl na mrtvém bodě.
Taneco si nejdříve vyhlédlo lokalitu u Frýdku-Místku, kvůli nekvalitní vodě se však jeho pozornost brzy přesunula k nově vzniklé průmyslové zóně Červený Dvůr v Krnově. Její zřízení podpořilo padesátimilionovou dotací i ministerstvo průmyslu.
Taneco je zde podle vlastního vyjádření připravené investovat kolem miliardy korun, i když někteří zastupitelé města podle Krnovského deníku pochybují, zda je společnost se základním kapitálem dva miliony korun schopna dát takovou částku dohromady. Na webových stránkách firmy se dokonce již mohou hlásit zájemci o práci s rybami a zeleninou.
To je zemědělství, ne průmysl
Jenže ministerstvo průmyslu a obchodu odmítlo prostor v zóně pro akvaponii poskytnout. Z pohledu ministerstva totiž jde o zemědělskou prvovýrobu, a ne o průmysl, kterému má zóna sloužit.
„Vzhledem k tomu, že dle podmínek Programu (na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury; pozn. red.) mohou být do podpořených průmyslových zón umísťovány zejména projekty z oborů výroby, technologických center a strategických služeb, musí město Krnov lépe specifikovat záměr společnosti z hlediska oborů její činnosti,“ vysvětlil mluvčí ministerstva František Kotrba. Dodal, že infrastruktura areálu počítala s více investory a Taneco by zabralo celou jedenáctihektarovou plochu.
Definitivní slovo sice ještě nepadlo, na krnovské radnici nicméně zavládla nejistota, zda by v případě chovu ryb nemuselo město ministerskou dotaci vracet.
Nad budoucností projektu v Krnově panuje nejistota. „Máme rozjednáno dalších šest průmyslových zón,“ prohlásil před krnovskými zastupiteli Škrabal, aby je motivoval k vyjádření podpory projektu. Přesun by však pro firmu s největší pravděpodobností znamenal návrat o několik let na začátek složitých jednání se samosprávami.
