Podle dat Českého statistického úřadu byl rok 2016 prvním rokem za posledních osmnáct let, kdy se dovoz polského jídla meziročně citelně propadl.
V kategoriích potraviny a živá zvířata přes severní hranici do České republiky směřovalo zboží v hodnotě 31,4 miliardy korun. To je o dvě miliardy méně než v roce 2015, kdy polský dovoz po letech téměř nepřetržitého růstu dosáhl absolutního rekordu.
Příčin poklesu bude zřejmě několik. V prvé řadě to jsou rostoucí příjmy Čechů. Ti si nyní na rozdíl od vypuknutí prvních potravinových skandálů v pokrizových letech mohou dovolit kvalitnější a dražší potraviny. Roli mohly sehrát i přísnější kontroly ze strany státu.
Vliv větší chuti Čechů utrácet na poptávku po polském jídle se projevil především v posledních měsících roku, kdy obvykle spotřeba potravin, a tedy i jejich dovozy ze zahraničí strmě rostou. Zatímco v minulých letech se to týkalo i polského jídla, loni se mu trend zcela vyhnul. Hodnota dovezených produktů byla v prosinci naopak vůbec nejnižší z celého roku.
Jak upozorňuje Dana Večeřová z agrární komory, největší propady se týkaly kávy, cukru, kakaa a také tuků. Tedy pochutin, které lidé nakupují nejvíce právě během vánočních svátků. Zatímco v minulosti rádi sáhli k levnějšímu polskému produktu, loni upřednostnili potraviny z jiných zemí. Přitom právě třeba dovozy polské kávy se podstatně projevovaly na rekordech z roku 2015 a loňský propad tak měl nemalý vliv i na celkový výsledek.
Určitou roli sehrál i říjnový a listopadový zákaz dovozu vajec polského výrobce Wozniak Státní veterinární správou poté, co se v chovech společnosti objevila salmonela. Jindy by omezení jediné firmy celkovou statistiku neovlivnilo, Wozniak však patří mezi největší chovatele drůbeže ve střední Evropě s větším počtem nosnic, než se jich chová v celém Česku. Dovoz polských vajec se proto ke konci roku propadl téměř na polovinu.
„Je pravda, že lidé také daleko více přemýšlejí o tom, co kupují a kdo to vyrobil, a sledují výsledky kontrol dozorových orgánů, což jejich nákupní zvyklosti také ovlivňuje,“ dodala Večeřová.
Klesly i dovozy z Německa
Svou roli mohly sehrát i intenzivnější kontroly ze strany dozorových orgánů. Veterinární správa například oznámila, že za loňský rok provedla o pětinu více neplánovaných kontrol než předloni a o něco méně navýšila i počet kontrol plánovaných.
Pro dovozce může přitom intenzivnější dozor znamenat komplikaci, i pokud jsou dodávky v naprostém pořádku. Ke kontrolám se přidává i větší administrace, zpoždění a při častějším opakování může exportér dospět k názoru, že se mu to nevyplatí.
Polská strana si několikrát stěžovala na údajnou cílenou šikanu českých úřadů a podle zdrojů ze státní správy je jednou z příčin častějších prověrek i snaha státu ulehčit tuzemským výrobcům od levnější zahraniční konkurence.
Vedle toho ministerstvo zemědělství vede dlouhodobě kampaň podporující tuzemské potraviny, a naopak ostře kritizuje řetězce za údajné upřednostňování zahraničních výrobků. To se nyní začíná projevovat jak v chování zákazníků, tak řetězců.
„Možná zapracoval i důslednější tlak na řetězce, které se více dívají, odkud zboží objednávají, a nahrazují je ve větší míře českou produkcí. To je jenom můj odhad,“ míní proto Mojmír Severin, expert na zemědělství z Moneta Money Bank.
Vedle Polska loni poklesla i hodnota potravin dovezených z Německa, které je největším dovozcem jídla. Na rozdíl od Poláků Němci v posledních letech nezaznamenávali strmý nárůst, ale spíše stagnaci. Žádná ze zemí, které se umístily v desítce největších dovozců potravin, importy významně nenavýšila a nedošlo ani k poklesu dovozu jako celku. Výpadek dvou největších dovozců si tak mezi sebe rozdělilo více „exotických“ zemí, jako jsou Čína či Kostarika.
Už v roce 2013 jsme natočili test srovnání potravin českých a polských:
23. května 2013 |
