„Je čas udělat v této věci něco radikálního,“ prohlásil při oznamování zákona islandský ministr pro rovnost a sociální záležitosti Thorsteinn Viglundsson. „Z úplné rovnosti pohlaví budeme profitovat všichni,“ dodal k tomu islandský premiér Bjarni Benediktsson.
Novému opatření chybí ještě schválení islandským parlamentem, to je však vzhledem k rozložení politických sil považováno za automatické. Mimochodem, zastoupení mužů a žen je v něm takřka půl na půl.
Povinnost prokazovat platovou rovnost se bude týkat všech společností, které mají více než 25 zaměstnanců. Vládní úřad bude firmám vydávat certifikát, že nařízení dodržují, s platností na tři roky – pak si ho budou muset zase obnovit.
Úplná rovnost do roku 2022
Podobné směrnice už schválily v prosazování rovných platů pro muže a ženy i jinde, například v některých kantonech ve Švýcarsku či v americkém státě Minnesota. Island je však prvním státem, kde se stane tento požadavek povinným a kde bude platit pro všechny firmy v zemi, tedy nejen pro ty státní, ale i pro soukromé.
Podle islandského ministra pro rovnost je nynější krok vlády součástí plánu, aby tato severská země odstranila všechny rozdíly v zaměstnávání a odměňování podle pohlaví do roku 2022. To už se má nařízení týkat i nejmenších, například rodinných firem.
Co žebříček neřekne
Island se přitom posledních osm let umisťuje na prvním místě v žebříčku Světového ekonomického fóra (WEF), které sleduje odstraňování genderové nerovnosti.
Není velkým překvapením, že v žebříčku WEF následují Island další skandinávské země (Švédsko, Norsko a Finsko) proslulé mimo jiné velkým zastoupením žen v politice. Česko je v tomto žebříčku na 25. místě – hned o příčku za ním je například již zmiňované Švýcarsko.
Do čela žebříčku vynesla Island řada opatření ve prospěch žen, pro než se dá použít termín pozitivní diskriminace. V posledních letech například ostrovní země uzákonila povinnou čtyřicetiprocentní kvótu pro ženy ve vedení společností, které mají více než 50 zaměstnanců.
I přes toto výsadní postavení Islandu jako průkopníka genderové rovnosti statistiky ukazují, že o platech v zemi to až tak úplně neplatí. Poslední statistiky totiž ukázaly, že Islanďanky dnes stále vydělávají o 14 až 18 procent méně než tamní muži.
To rozhodně není nějaký hvězdný výsledek. Britský list The Independent podotkl, že například v Británii je mezera mezi platy mužů a žen 17,5 procenta a průměr ve vyspělých zemích sdružených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) činí 15,5 procenta (na kompletní žebříček se podívejte zde).
Kvůli nerovnosti mimochodem vyšly loni v říjnu Islanďanky do ulic. A z práce odešly dříve přesně o tolik minut, kolik procent tvoří rozdíl mezi platy mužů a žen. Chtěly tak naznačit, že v podstatě zbytek pracovní doby pracují zadarmo.
