Už druhý měsíc čelí vicepremiér Andrej Babiš podezření, že vytahoval ze své firmy Agrofert nezdaněnou hotovost. Poprask neutichá, spíš roste. Minulý týden strhlo lavinu nových podezření zjištění, že Babiš v roce 2010 prodal Agrofertu akcie svých firem Profrost, Afeed a Afeed CZ za přemrštěnou cenu.
Podle Miroslava Kalouska se tím dopustil hned dvou daňových úniků a Sněmovna ve středu projednávala bod oficiálně nazvaný „daňové podvody ministra financí“. Čímž Babiše rovnou odsoudila.
Jsou jeho daňové úniky tak jasné, že o nich netřeba pochybovat?
Podle Miroslava Kalouska Babiš obral stát, například když svému holdingu prodával v roce 2010 údajně předražené akcie rozjíždějící se mrazírenské firmy Profrost. Nechat si zaplatit za akcie – z čehož jako prodávající nemusel Babiš platit žádnou daň, je skutečně výhodnější, než vzít si z firmy dividendu, která by byla zatížena 15procentní daní. Otázka je, zda šlo o podvod, tedy o protizákonný čistě účelový prodej.
Investice se rychle vrátila
Je pravda, že za svých 16 akcií Profrostu dostal Babiš víc než půl miliardy korun. A prodával je svému Agrofertu za výrazně vyšší cenu, než za kolik nechal další akcie téže firmy ve stejné době své manažerce Simoně Sokolové. Na první pohled to vypadá, že Babiš Agrofert na ceně pořádně „natáhl“.
Jenomže „předražení“, o němž Kalousek mluví, není zdaleka tak jednoznačné, podíváme-li se na obchod podrobněji.
Za prvé, Babiš prodával akcie Agrofertu za cenu určenou znaleckým posudkem, tak jak to zákon při podobných transakcích v té době žádal. Sokolová nakupovala tytéž akcie levněji, protože šlo o její předem dohodnutou odměnu. A dále, Profrost vydělal Agrofertu do roku 2015 (poslední známé výsledky) přes 333 milionů korun, takže se mu vrátila skoro polovina zpochybňované investice.
Někteří právníci, například Aleš Rozehnal na serveru Hlídacípes.org, ovšem upozorňují, že Babiš prodal akcie Agrofertu za víc než půl miliardy až poté, co Profrost navýšil své základní jmění z pouhých dvou milionů na 102 miliony. Navýšením se hodnota oněch původních 16 akcií prodávaných Babišem snížila, zatímco původně představovaly 80 procent podílu v Profrostu, po vydání nových akcií se tento podíl smrskl na pouhých 1,5 procenta. Původní znalecký posudek, na jehož základě byla cena pro Agrofert stanovena, tak prý už neměl platit. A tržní cena Babišem prodávaných 16 akcií měla být nižší.
Na skandál to nevypadá
Právníci Agrofertu ale situaci hodnotí jinak. Jde o spor, který by musel rozhodnout soud. Jistě, neznáme všechny detaily obchodu, hlavně klíčový znalecký posudek na akcie Profrostu. Ale i tak, Profrost v této chvíli nevypadá jako jednoznačný skandál.
Navíc se Kalousek spletl ještě v jedné věci: koupí drahých akcií Profrostu, Afeedu a Afeedu CZ si podle něj Agrofert snížil daňový základ, takže Babiš jako jeho majitel ušetřil na dani podruhé. To je ovšem už úplný omyl – náklady na akvizice se neodepisují, na snížení daní se tento postup použít nedá.
To už jsou z hlediska Babišových kritiků více než Profrost zajímavější celkově Babišovy investice do korunových dluhopisů Agrofertu.
Jak známo, korunové dluhopisy osvobozené od daní, Babiš nakupoval už jako politik v letech 2013 a 2014. Nemůže se tedy vymlouvat, že byl jen byznysmenem a postupoval tak, jako desítky jiných podnikatelů. Hlavně ale není pořád jasné, zda měl tehdy Agrofert zapotřebí půjčovat si zrovna od svého majitele na šestiprocentní úrok, zda by nedostal lepší půjčku od banky.
Kalouskovi dluhopisy nevadily
I na dluhopisy má však Agrofert znalecký posudek. A daňově výhodné investice do dluhopisů umožňovala tehdy díra v zákoně, kterou dnešní Babišovi nejhlasitější kritici Miroslav Kalousek a Bohuslav Sobotka dlouho vědomě tolerovali.
Dokonce, když Sněmovna hlasovala o ukončení daňového zvýhodnění pro korunové dluhopisy s koncem roku 2012, oba se zdrželi hlasování. Takže jim tenkrát situace zřejmě nijak pro stát nevýhodná nepřipadala, nevadilo jim, že Babiš a další podnikatelé – řečeno slovy premiéra - „ojebávají“ touto cestou stát na daních.
A tak to vypadá, že nejožehavějším případem Babišovy podnikatelské minulosti zůstává stará, už poněkud pozapomenutá kauza Čapí hnízdo. Případ 50milionové dotace, kterou dnešní vicepremiér získal tak, že svou farmu Čapí hnízdo na čas vyvedl ze svého koncernu na příbuzné. Není zatím jasné, zda tehdy přestoupil zákon, nebo jen morální zásady.
Případ ale vyšetřuje evropský kontrolní úřad OLAF, takže je slušná šance, že se to dozvíme. Obchody s Agrofertem zase prověřuje probíhající kontrola Finanční správy, alespoň o tom Babiš informoval v sobotním rozhovoru pro MF DNES (celý rozhovor čtěte zde). Věřit úřadu podřízenému Babišovi je sice trochu problém, ale na jasný závěr je prostě pořád brzo. Uvidíme, jaký z kontroly vypadne.
Dvojí metr na dva členy vlády
A teď se vraťme ještě jednou do středeční Sněmovny, která tak jednoznačně odsoudila Babiše. Ve stejný den poslanci probírali ještě jeden případ: zkrachovalé doly OKD. Vraceli se i k privatizaci OKD z roku 2004, kvůli níž stojí před soudem dva státní úředníci a znalec. Tři obžalovaní podle policie způsobili státu škodu 6 miliard korun, protože majetek připravený k privatizaci hluboce podhodnotili.
Sněmovna ve středu konstatovala, že privatizace těžební firmy byla tehdy ekonomicky i sociálně nevýhodná. Poslanci vyzvali vládu, aby do konce května předložila sněmovně informaci o situaci v OKD. A dále: na návrh komunisty Leo Luzara požádala Sněmovna vládu, aby uložila „příslušným orgánům“ objasnit příčiny této šestimiliardové ztráty. Aby na základě svých zjištění podala další trestní oznámení. A konečně aby nechala zmapovat „toky peněz na účtech zainteresovaných osob, jejich příbuzných a firem spojených s těmito osobami, které se přímo nebo nepřímo podílely na privatizaci OKD“.
To se dotýká i premiéra Bohuslava Sobotky, který za privatizaci nese hlavní politickou odpovědnost. Byl při ní totiž ministrem financí, zodpovědným za správu státního majetku.
Sobotku – na rozdíl od Babiše – politici zdaleka tak příkře neobviňují. Usnesení o OKD, byť průlomové a řešící mnohem větší škody pro stát, než jsou potenciální Babišovy daňové úniky, média i debatéři na sociálních sítích nechali bez povšimnutí. Pozastavil se nad nimi zatím jen časopis Týden a komunistické Haló noviny.
Vypadá to trochu na dvojí metr, což?
