Vyjednávání o zlepšení pracovní doby v řádném termínu totiž zkrachovala a odbory Kovo neprodloužily dohodu o takzvaných flexikontech, v jejichž rámci se ve Škodě pracuje také v noci na sobotu. Dohoda vypršela 31. března.
Blokovat však zaměstnanci chtějí také další přesčasy či veškeré mimořádné akce, které by chtěla firma uspořádat.
„Vyzvali jsme zaměstnance k pasivnímu odporu. Odbory Kovo odmítají i nadále diskusi o flexikontech, dalších mimořádných směnách či zkracování termínů projednání,“ řekl předseda podnikové rady Jaroslav Povšík. „Nacházíme se v nejvíce kritické fázi vyjednávání,“ dodal Povšík.
Podnik tak zřejmě během dubna vyrobí o tisíce automobilů méně, než plánoval. Na nové vozy přitom zákazníci čekají kvůli velkému množství objednávek týdny, v některých případech i měsíce.
Blokáda sobotní práce probíhá v Mladé Boleslavi, kde se vyrábí fabie, octavie i rapidy a také v závodě Vrchlabí, kde montují automatické převodovky. Netýká se to pouze závodu Kvasiny, protože tam zaměstnanci pracují ve vícesměnném režimu práce a v sobotu chodí do práce automaticky i bez flexikont.
Tlak i přes zvýšení mezd
Jakou výši škody očekává a zda na požadavky odborářů přistoupí, zatím automobilka neuvedla. „Prosíme o pochopení, ale kolektivní vyjednávání před jeho ukončením nekomentujeme,“ sdělil mluvčí Škoda Auto Zdeněk Štěpánek.
Odboráři loni vymohli pro zaměstnance rekordní růst mezd o zhruba 12 procent. O tři procenta například vzrostly tarifní mzdy od ledna společně s osobním ohodnocením a v květnu bude zaměstnancům vyplacen rekordní bonus 45 tisíc korun hrubého.
Teď však chtějí pro zaměstnance kratší pracovní dobu a lehčí práci. Pro firmu jsou ale takové zásahy velmi nákladné, jejím cílem je vyrábět co nejvíce. Loni přitom firma opět trhala rekordy, čistý zisk se zvýšil o 34 procent na 951 milionů eur, v přepočtu na 25,7 miliardy korun. Tržby automobilky vzrostly o desetinu na rekordních 370 miliard korun.
Odbory Kovo, které už nyní mají 29 500 členů, znovu ukazují svoji sílu. Chtějí prosadit delší přestávku pro zaměstnance ve výrobě, investice do zvyšování ergonomie práce a alespoň částečné proplácení prvních tří dnů nemoci.
Dokud se s firmou na těchto požadavcích nedohodnou, nechtějí přistoupit na dohodu o flexikontech, které firmě umožňují vyrábět auta navíc. V každém případě chtějí odbory konta vylepšit a zvýšit odměnu za jejich odpracování. Podle odborářů jsou zaměstnanci dlouhodobě přepracovaní.
„Velmi často se říká, že jsme rodina a na prvním místě je člověk. Ale to není pravda. Spíše je to tak, že člověk musí vydržet prakticky všechno. Kdo jiný než odbory Kovo, když vše selže, by se měl tímto zabývat,“ říká Povšík.
Odboráři podle jeho slov mají k dispozici odborné studie zabývající se zátěží lidského těla, svalů, kostry a dalších faktorů včetně pracovního prostředí zatěžující zaměstnance. „Nejhůře přitom vychází noční práce zejména umocněná pásovou výrobou a vnuceným taktem,“ říká Povšík.
„Bohužel, nejvíce zatížená pracoviště s vysokou hloubkou výroby ve firmě vykazují často nevhodné zatížení. Je to například práce nad hlavou, práce v podřepu a mnohdy i v omezeném prostoru,“ dává konkrétní příklady šéf odborářů.
Málokdo podle Povšíka bere v potaz fyzický stav zaměstnanců, kteří už ve firmě pracují dlouho a trpí různými omezeními.
„V některých členských státech Evropské unie by neměly na nočních směnách trvale pracovat osoby starší 50 let a nesmí se zapomínat ani na sledování psychiky takto zatěžovaných zaměstnanců,“ dodává odborový předák.
