Jenže ne vždy o to všichni zaměstnanci stojí – třeba kvůli tomu, že jsou v exekuci. Proto i nadále platí, že kdo dokáže nabídnout peníze bokem, dokáže lépe bojovat na trhu práce. A to se v době, kdy například kuchaři patří do top 10 nejhledanějších profesí, hodí.
„Slyšíme od zákazníků, jak je složité nabrat pracovní sílu. Do gastronomie to zpravidla žene lidi, kteří jsou výrazně zatíženi exekucemi, a po zavedení EET a oficiálním zvýšení platu to část zaměstnanců nechtěla přijmout,“ říká například Tomáš Mráz z Plzeňského Prazdroje, který má na starosti prodej piva do více než 20 tisíc hospod v zemi.
EET je výhodná i pro ty, kteří pracují na černo, říká šéf berňáku |
„Zaměstnance s exekucí je těžké motivovat oficiálním zvýšením odměn. Vědí, že cokoliv si vydělají nad minimální mzdu, tak jim exekutor stejně sebere,“ potvrzuje Jan Valeš, obchodní ředitel společnosti JLV provozující jídelní a lůžkové vozy a další gastronomické koncepty. „Když k nám přicházejí kuchaři odjinud, mnohdy se diví, že u nás nedostávají automaticky minimální mzdu a zbytek na ruku. Často se pak stává, že jdou raději jinam, kde dostanou peníze ještě nezdaněné,“ dodává Valeš.
Pro rok 2017 činí nezabavitelná částka 6155 Kč, na každou vyživovanou osobu je to dalších 1539 korun. Nad výdělek 9 232 korun měsíčně zabaví exekutor dlužníkovi všechno.
Podle Karla Havlíčka, šéfa Asociace malých a středních podniků, ubylo díky EET výplat načerno. „Máme signály, že se minimalizuje vyplácení na ruku, zaměstnanci mají peníze regulérně. Odhaduji, že ve statistkách vzroste průměrná mzda v pohostinství o 20 až 30 procent,“ říká Havlíček.
Exekutoři vliv EET necítí
Informační systém o průměrném výdělku ministerstva uvádí, že v roce 2016 brali číšníci a servírky v průměru 13 249 korun, polovina z nich však méně než 11 429 (medián). Kuchaři brali v průměru 16 138 Kč měsíčně (medián 14 096).
Šéf asociace nicméně připouští, že nevykázané tržby EET úplně vymýtit nedokáže. „Jestli někdo podváděl, bude si hledat jinou cestu, firmy mohou dál přijímat tržby načerno,“ říká. Určitá skupina lidí tak bude šedou ekonomiku využívat dál, i když se jim prostor zúžil.
Kouzelné tlačítko na registračních pokladnách umí vymazat efekt EET |
To potvrzuje i Mráz z Plzeňského Prazdroje. Hospodští si podle něho stěžují, že lidé nechtějí podepisovat smlouvy, raději pracují načerno a dostávají výplatu na ruku na konci dne. Tomu se však restauratéři vyhýbají, protože by museli nárazově zaměstnávat neznámé pracovníky a pak shánět nové.
„Lidé práci odmítnou a chtějí jít jinam, myslí si, že jinde se cesta najde. Je to jedna z věcí, kterou EET mělo přinést – narovnání podmínek v byznysu. Proč by proti tomu hospodští šli,“ ptá se Mráz.
Vyšší oficiálně vykázaná mzda by měla exekutorům pomoci dostat se k dlužným penězům. Zatím to nepozorují. „Takové poznatky nemáme. Skutečnost, že se evidují tržby, ještě neznamená, že tyto tržby jsou použity na výplatu mezd,“ říká mluvčí Exekutorské komory Kateřina Zoubková. Na druhou stranu to znamená úbytek zdrojů, ze kterých se odměny na ruku vyplácejí.
Podle posledních statistik za rok 2016 probíhaly exekuce proti 834 tisícům dlužníků, v průměru připadá 5,3 exekuce na každého z nich. Více než polovina exekucí se vztahuje na dluhy do 10 tisíc korun.
Řada lidí s exekucí visí na úřadě práce – loni to byl každý osmý (přes 50 tisíc lidí), v sociálně slabších okresech je to i každý pátý. Jsou kvůli tomu legálně prakticky nezaměstnatelní. Nedostatek lidí pociťují zejména zaměstnavatelé v příhraničí. „Lidé se přesouvají za prací do Německa. I proto, že čeští exekutoři na německý účet nedosáhnou. Je to pro ně řešení jejich situace,“ uvedla dříve pro MF DNES Olga Kupec, majitelka strojírenské firmy Abydos, zaměstnávající 200 lidí.
Úřady práce aktuálně hlásí 150 917 volných pracovních míst a 356 112 uchazečů o zaměstnání, na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 2,4 uchazeče.
