Největší objem nesprávně vykázaných údajů našel Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v účetní závěrce. Jde například o chyby v takzvaných podrozvahových účtech za více než 31 miliard korun nebo jiné nesprávnosti za více než 108 miliard korun v dalších částech přílohy poskytujících doplňující informace.
Ministerstvo financí mělo například vykázat 83 miliard korun, ale podle NKÚ chybně vykázalo jen 83 milionů korun. V dalším případě zase vykázalo poskytnutou garanci za více než 19 miliard korun v účetní závěrce takovým způsobem, ze kterého není jasné, že stát takovou garanci poskytl.
„K nesprávnému zatřídění dvou položek v celkové výši přibližně 31 miliard korun v rámci podrozvahových účtů vykazovaných v příloze účetní závěrky upozorňujeme, že se rozhodně nejednalo o faktické nezaúčtování či nevykázání těchto závazků, ale o jejich nepřesné zatřídění v rámci skupiny obdobných účtů. Celková vykázaná výše závazků tímto ovlivněna nikterak nebyla,“ uvedlo ministerstvo.
„Jsou tam nějaké problémy v účetnictví. Je to samozřejmě špatně. Ale žádné dopady do rozpočtu nebudou a ani dodatečné náklady,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Kontroloři zjistili, že ministerstvo nevytvořilo žádné účetní rezervy ani nesnížilo hodnotu některého majetku, což zkresluje údaje o stavu jeho majetku či faktických závazcích, a to až o desítky miliard korun. Reforma účetnictví státu z roku 2010 přitom po ministerstvu požaduje, aby tyto kroky provádělo. „Pokud resort tyto nedostatky nenapraví, nesprávnosti ovlivní sestavení účetních výkazů za Českou republiku,“ uvedl NKÚ. „Toto doporučení akceptujeme a již jsme učinili příslušné nápravné kroky,“ podotkl resort.
Nedostatky kontrola odhalila na systémové úrovni. Vykazování některých údajů o dluzích v závěrečných účtech kapitol státního rozpočtu nemá prý stanovena jasná pravidla. To může vést k různému ocenění a vykazování údajů o státním dluhu. Ministerstvo by podle NKÚ mělo zajistit jasná pravidla pro vykazování aktiv a dluhů v závěrečných účtech kapitol státního rozpočtu i ve státním závěrečném účtu jako takovém. To umožní, aby byly vykazované údaje lépe srovnatelné i kontrolovatelné.
Systémové nedostatky našli kontroloři i ve vedení účetnictví, konkrétně v případě údajů vykazovaných na podrozvahových účtech. „Jedná se zejména o nejasnou vypovídací hodnotu informací o podmíněných aktivech a pasivech z důvodu variantnosti přístupu k jejich oceňování,“ uvedl NKÚ.
Kontroloři míní, že pokud by ministerstvo k oceňování některých účetních případů vykazovaných na podrozvahových účtech přistupovalo jiným možným způsobem a své přístupy podle toho sjednotilo, lišily by se vykázané údaje oproti údajům v účetní závěrce za rok 2015 o více než 100 miliard korun.
„I v tomto případě NKÚ doporučuje, aby MF doplnilo a upřesnilo předpisy regulující účetnictví organizačních složek státu, aby se zamezilo neodůvodněnému používání různých přístupů ke stanovení ocenění podrozvahových skutečností a účtování o nich,“ dodal Nejvyšší kontrolní úřad.
Ministerstvo uvedlo, že od příštího roku by měla platit změna příslušných právních předpisů. „V této souvislosti je i zvažována úprava rozsahu položek vykazovaných v knize podrozvahových účtů v příloze v účetní závěrce včetně jejich obsahového vymezení,“ dodal resort.
V knihách podrozvahových účtů se účtuje o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, ale nejsou u nich splněny všechny podmínky pro zápis v hlavní knize. Jejich znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejích ekonomických zdrojů, které lze využít.
