V loňském roce se inspektoři ve větší míře zaměřili na bižuterii. A zjistili alarmující věci - každý šestý kontrolovaný výrobek je zdravotně závadný. Obsahuje nadlimitní množství těžkých kovů. Jejich podíl překračuje stanovený limit i více než tisícinásobně.
Například náušnice s přívěskem ve tvaru slonů u firmy Stoklasa textilní galanterie obsahovaly 48 procent kadmia. Limit však činí pouze 0,01 procenta. U stejného prodejce inspektoři objevili i náhrdelník obsahující 75,9 procenta olova. Limit je 0,05 procenta. V náušnicích k náhrdelníku bylo dokonce 88,5 procenta olova. Firma za to dostala pokutu 80 tisíc korun.
„Kontrolujeme náhodně kamenné obchody, obchodní řetězce i e-shopy. Dlouhodobě je podíl závadných šperků okolo sedmnácti procent. Nejhorší výsledky jsou u e-shopů prodávajících levné šperky z Asie,“ upřesnil ostravský inspektor Martin Marko. Nejčastějšími obsaženými těžkými kovy bývají olovo, nikl a kadmium.
Zákazník nemá šanci při nákupu takový výrobek odhalit. Inspektoři od loňska používají takzvané spektrometry, které během několika vteřin pomocí rentgenového či laserového záření rozklíčují složení kovu. Ušetří jim to peníze, dosud museli všechny vzorky posílat do akreditovaných laboratoří, teď tam posílají jen ty závadné.
„Jeden test v laboratoři stojí tisíc a více korun, znamená to velkou úsporu,“ říká ředitel inspekce Geuss.
Nejvyšší pokuta za navezený odpad
Celkově za loňský rok udělili inspektoři za prohřešky na životním prostředí v Moravskoslezském kraji na tři stovky pokut. Ta nejvyšší přesáhla milion korun.
Zaplatit milion a sto tisíc má firma Italpe, provozovatel skládky odpadů v Rejcharticích, místní části Dvorců na Bruntálsku. V roce 2014 tam společnost navezla 108 tisíc tun odpadu a ten dále upravovala. Na to však neměla povolení.
Inspekce na problém přišla jen náhodou. „Je to malá skládka, v průměru se tam ročně uloží sedm tisíc tun odpadů. Došlo tam k drobnému zahoření a při zjišťování jeho příčin se ukázalo, že během jednoho roku tam najednou přibylo 108 tisíc tun odpadu,“ uvedl ředitel oblastního inspektorátu Ostrava Karel Kozubek. Dodal, že společnost celý případ předává soudu.
Málo naředěné odpadní vody způsobily úhyn ryb
Druhá nejvyšší pokuta se vyšplhala do výše 540 tisíc korun. Za úhyn tisíců kusů ryb v náhonu Tichá voda na Frýdecko-Místecku inspekce potrestala firmu Lakum-AP.
„Ryby byly otráveny od náhonu až po soutok s Ostravicí v důsledku opravy náhonu. Uhynulo i více než dva a půl tisíce jedinců zvláště chráněné střevle potoční,“ konstatoval ředitel Kozubek.
Ryby uhynuly kvůli málo naředěným odpadním vodám vypouštěným do náhonu v době, kdy v něm společnost při jeho opravě snížila průtok.
Dalších šedesát tisíc korun musí zaplatit firma Forti Ostrava, jež práce zadavatele na náhonu provedla. Celkem inspektoři uložili 315 pokut v hodnotě 10 114 149 korun, což je nejnižší číslo za posledních pět let. Počet kontrol naopak narostl, za loňský rok činí 1 630.
„Trendově roste kázeň větších subjektů, kde je inspekce na kontrolách každoročně. Například vždy, když na Ostravsku přijde smogová situace, kontrolujeme znečišťovatele, kteří spadají pod integrované povolení,“ vysvětlil ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss.
V kraji jde konkrétně o patnáct provozoven, například ArcelorMittal, Třinecké železárny či Veolii. „Za loňský rok šlo o dvaadvacet kontrol a nezaznamenali jsme žádnou závadu,“ doplnil Geuss.
Obecně jsou tak největším problémem odpady, jde o několikaletý trend v kraji, republice i v řadě sousedních zemí.
