Ne všechny zakázky českobudějovické dílny Paramenta ale jdou celé vyrobit na šicích strojích. Složitější vzory proto musí domalovávat. Třiadevadesátiletá řeholní sestra doplňuje barvami na textil obličeje svatých do složitých figurálních výšivek. Tím se docílí reálného výrazu ve tváři, protože na šicím stroji to není možné. Hotový obrázek se pak našije na ornát.
Do dílny, která je vyhlášená svou precizností, a navíc je v porovnání s necírkevní konkurencí levná, přicházejí kněží nejen z okolí. Jezdí sem běžně kněží z Moravy, ale šilo se zde i třeba pro papeže nebo pro francouzské trapistické mnichy a zahraniční kněze, kteří se o dílně doslechli.
„Svatý otec Benedikt měl v oblibě klasické, těžké, zlatem vyšívané věci, tak jsme mu jako dárek při zvolení ušily štólu a na ní papežský znak. To aby ji nikomu nedal,“ prozrazuje sestra Marie Josefa Zálohová, jednatelka Paramenty. Firmu provozuje Kongregace sester Nejsvětější Svátosti. Ty navázaly na svou letitou tradici a v Budějovicích obnovily výrobu mešních rouch v roce 1993.
Ve dvou místnostech s šicími stroji, napařovacím žehlicím stolem a obrovskou střihačskou deskou se ročně vyrobí desítky ornátů, pluviálů, štól, dalmatik, alb, rochet a k tomu i další drobnosti jako křestní roušky, pokrývky na oltář a „prádélko“ pro mši svatou. K tomu mitry, pláštíčky pro Jezulátka, prapory a další zboží i pro necírkevní účely.
Nejvíc práce mají sestry před adventem, Velikonocemi a v červnu před primicemi, tedy svěcením nových kněží, kteří si objednávají slavnostní ornáty. „Je to podobné, jako když má nevěsta svatbu a chce mít krásné šaty,“ přibližuje sestra Josefa.
O církevní školu je zájem
Co sestry nejčastěji šijíOrnát – Roucho pro kněze, v různých barvách dle liturgického roku Alba – Dlouhá bílá košile, kněží ji nosí jako spodní vrstvu Štóla – Odznak kněžství, dlouhý pruh látky kolem krku, vyšívaný Pluviál – Bohatě zdobený plášť pro různé obřady – svatby, pohřby, křty Dalmatika – Roucho pro jáhna Rocheta – Bílá dlouhá košile pro ministranty |
Podnik s obratem do 1,5 milionu korun ročně bývá lehce v plusu, ale na žádné rozšiřování nebo investice to není. Koupit nový vyšívací stroj řízený počítačem za 300 tisíc korun si mohly sestry dovolit jen díky tomu, že každoročně získávají 1,8 milionu korun od státu jako náhradu za nevrácený majetek. Tyto peníze ale musí také investovat do provozu přilehlé církevní školky, kam chodí 85 dětí a každý rok je tu přetlak přihlášených dětí.
Největší potíž má dílna se sháněním kvalitních látek. Dříve nakupovaly sestry z českých textilek Textilana a Lanatex, ale ty už oblekové látky nevyrábějí. „Dováží se sem hlavně polyester z Číny. U pracovních šatů na tom nezáleží, ale u hábitu, který reprezentuje řeholi, tam to chce kvalitnější látku s vlnou,“ vysvětluje jednatelka a zároveň ekonomka Paramenty sestra Marie Petra Casková. Řada zákazníků si proto látku sama doveze z ciziny. Z moravské textilky Hedva pak nakupují sestry brokáty a podšívkoviny.
Práce za 12 tisíc měsíčně
Dvě švadleny a vyšívačka už pro firmu pracují dlouho a zřejmě z přesvědčení. „Základní plat mají švadleny asi dvanáct tisíc, ale snažíme se jim dávat několikrát za rok odměny,“ říká sestra Petra. Podle ní vědí, že by někde jinde měly vyšší plat, ale berou to jako práci na podporu církve a ochotně zůstanou i přesčas, když zákazník zavolá, že dorazí na zkoušku později. „Naše vyšívačka si pochvaluje, jak dobře funguje komunikace a placení při práci pro církev. Sama má malý obchůdek a stává se jí, že si lidé něco objednají a pak tlačí na slevu z domluvené ceny, nebo si to ani nevyzvednou,“ líčí sestra Josefa.
Katolická církev se učí investovat, kněze chce časem platit jako lékaře |
Krejčovskou dílnu dostaly sestry Josefa a Petra na starost coby jednatelky od matky představené. „Je nás tu šestnáct sester, každá musela nějak přispět do společenství. Sestry působí ve školce, další v kuchyni, v prádelně, další se starají o nemocné sestry, dvě vypomáhají u výroby parament,“ popisuje sestra Josefa, vystudovaná farmaceutka, která dříve pracovala v lékárně.
Paramenta je jediný církevní podnik svého druhu. Většinou církev investuje do lesů a do zemědělství, podniká v ubytování, vyrábí víno nebo zakládá minipivovary.
