Že ani nemusí být parné léto, aby „došla voda“, se Žehušičtí přesvědčili letos v únoru. Kvůli kriticky nízké hladině podzemních zásob je vedení obce začátkem měsíce vyzvalo, aby spotřebu omezili na minimum a ideálně vodu čerpali ze své vlastní studny.
„Mnoho občanů je odkázaných pouze na obecní vodu, a pokud voda není, nemohou spláchnout ani toaletu,“ naléhala obec v uveřejněné výzvě.
„Krize byla za poslední tři měsíce dvakrát. Voda nedošla úplně, ale snížil se tlak a bylo to na hraně. Vodárenská společnost nám musela vícekrát dovézt cisternu a doplnit vodojem. Teď už máme kontakt na člověka, který je schopen přivézt těch osm kubíků i v noci,“ popsal iDNES.cz místostarosta Josef Hrubeš.
Sucho je horší než povodně, sousedi se budou o vodu soudit, míní vědec |
Z nejhoršího už se vesnice oklepala - musela však rychle nechat vyvrtat nový, v pořadí už čtvrtý zdroj vody. „Padesát metrů hluboký vrt číslo tři, který jsme obstarali loni, nebyl tak vydatný, aby celou vesnici uživil, dával jen 23 kubíků, což není ani třetina množství, které na jaře spotřebuje,“ dodal Hrubeš.
Kvůli „nespolehlivému“ hydrogeologickému podloží nyní vedení vesnice dumá, jak se příště podobné situaci vyvarovat. Parné letní měsíce vyhlíží s obavami. „Uvidíme, co přijde s teplým počasím, určitě se zase najdou tací, kteří si z obecního vodovodu napustí bazén. Zvažujeme ještě další vrt a modernizaci čerpací technologie, takže vznikne soustava pěti vrtů napojených na sebe,“ vysvětlil záměr místostarosta ani ne osmisethlavé vísky.
Úplně nejraději by se obec připojila na rozvodnou síť, jejíž prostřednictvím dodává vodu Vodohospodářská společnost Vrchlice-Maleč. „To je ale běh na dlouhou trať a musel by se připojit i sousední Rohozec. Také bychom museli získat alespoň osmdesátiprocentní dotaci na pokrytí nákladů,“ podotkl.
Sto milionů na nádrže na dešťovku
O co v Žehušicích usilují, nechtějí ani slyšet v Rajnochovicích na Kroměřížsku. „Nabídli nám propojení s Dolní Lhotou, ale dokud tady budu starostou, kroměřížským vodovodům a kanalizacím to nedám. Voda z vlastního zdroje je vždy lacinější, i když je s tím spousta starostí. V současnosti platíme dvacet korun za kubík,“ vyzdvihl starosta Antonín Uhřík.
Obecní vodojem je momentálně plný. Po zkušenostech z předchozích let však starosta ví, že ne na dlouho. Na aktivity typu mytí aut či zalévání zahrádek se obec od června chystá užívání pitné vody omezit. Největší krizi řešila předloni.
„Z okolních obcí, které byly ochotné nám vodu prodat, jsme ji museli cisternami dovážet. Doufáme, že se letos situace nebude opakovat. Vyřizujeme stavební povolení pro posílení zdroje vrtem a čekáme na rozhodnutí o dotaci. Jsme však připraveni vrt i s úpravnou vody případně zaplatit z vlastních peněz, v srpnu by mělo být hotovo,“ sdělil Uhřík.
Splachovat pitnou vodou je barbarství. Musí se to změnit, řekl Brabec |
Lidé z podobně postižených obcí mohli od konce května žádat Státní fond životního prostředí o peníze na pořízení a instalaci nádrže na dešťovou vodu. To se osvědčilo třeba v Brusném na Kroměřížsku. „Loni v létě už spotřeba nebyla tak vysoká jako o rok dřív, řada lidí po kritickém roce 2015 vyslyšela naše naléhání, aby nezalévali vodou z kohoutku a pořídili si tisícilitrové nádoby,“ uvedla starostka Jana Sedláková.
Ministerstvo na program vyčlenilo 100 milionů korun, kvůli velkému zájmu však fond zastavil příjem žádostí už druhý den od jeho spuštění (psali jsme o tom zde). „Nejjednodušší systém, spočívající v pořízení nádrže na dešťovou vodu, kterou člověk využije jen na zalévání zahrady, podpoříme pouze v oblastech, kde se již potýkají s kritickým nedostatkem vody,“ uvedl již dříve ministr životního prostřední Richard Brabec.
U důmyslnějších systémů lze vodu využívat třeba i ke splachování nebo na přečištění a využití „šedé vody“ z domácnosti (více můžete číst zde). Podle kritiků však při laickém napojení zdroje dešťovky na rozvod vody v domě mnohdy dojde k propojení s veřejným vodovodem, což s sebou za určitých okolností nese riziko jeho kontaminace a zdravotních potíží odběratelů.
Bouřky a přívalové deště podzemní zásoby nedoplní
Že je nutné efektivní opatření přijmout co nejdříve, potvrzují i údaje Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle odborníků totiž nelze vyloučit, že se kritická situace s nedostatkem podzemní vody letos bude opakovat.
„Po letech 2015 a 2016 je pozice horší, oba roky byly velmi suché. Dubnové údaje z mapy mělkých vrtů, což jsou vrty odpovídající hloubce studen lidí k zásobování pitnou vodou, ukazují, že na většině míst v zemi jsme pod dlouhodobým průměrem,“ přiblížil hydrolog z ČHMÚ Martin Zrzavecký.
Největší problém stále zůstává ve východních Čechách a na jihu Moravy (více můžete číst například zde). „S výjimkou Slezska se to v podstatě týká celé Moravy, ale ani zbytek země na tom není nijak dobře,“ doplnil.
Pro doplnění podzemních vod jsou podle jeho slov nejdůležitějším obdobím v roce zima a část jara, kdy ještě není naplno rozrostlá vegetace. „Přívalové deště a letní srážky už podzemní vodě moc nepomůžou, rychle spadnou, odtečou a nezasáknou se,“ vysvětlil hydrolog.
Roky 2014 a 2015 byly podprůměrné rovněž co se týče sněhu, takže se podzemní vody neměly z čeho doplnil. „O roce 2015 se mluvilo jako o suchém, ale loňský rok byl v některých místech vzhledem k zásobám podzemní vody ještě horší, protože ‚startovací pozice’ už byla snížená. Letošní zima byla lepší a i jaro příznivější, zpátky k normálu se ale budeme dostávat hodně pomalu. Kvůli výchozí pozici je to na mnoha místech špatné,“ doplnil Zrzavecký.
Jaké bude letošní léto, se dá podle jeho slov jen těžko odhadnout. „Jakmile už nekápne, bylo by to špatné. Bouřky a přívalové deště nepomůžou. Také může v červnu celý měsíc pršet a dlouhodobý déšť nás z toho dostane, to ale není moc pravděpodobný scénář,“ uzavřel.
13. října 2015 |
