Vyplývá to z průzkumu J&T Banky mezi 192 českými dolarovými milionáři – z větší části jejími klienty. Kritériem pro zařazení do průzkumu byl majetek mezi 24 a 100 miliony korun, studii Wealth Report uskutečnila banka už sedmý rok v řadě. V Česku je podle odhadů zhruba 28 tisíc dolarových milionářů.
Čeští milionáři nejvíc investují do nemovitostí – je to dlouhodobě nejatraktivnější investice, protože je poměrně bezpečná a má stabilní výnos. Někteří investoři podle Jaroslava Círa z výzkumné agentury Perfect Crowd, která dotazování prováděla, sice hovořili o možnosti přehřátí trhu, nicméně většina věří, že hodnota nemovitostí, především bytů a kanceláří ve vybraných místech v Praze, ještě nedosáhla maxima.
Zájem o rezidenční nemovitosti na trhu vyvolala měnová politika nízkých úrokových sazeb, která umožňuje levné úvěry na nemovitosti. Stejná politika znehodnotila investice do dluhopisů – ty státní mají v Evropě často záporný výnos a od nich se odvíjí i cena ostatních dluhopisů.
Naopak oproti předchozím ročníkům Wealth Reportu klesá zájem o investice do zemědělské půdy a do nákupu firem. Zájem o investice do existujících firem mezi milionáři opadá protože jsou pro převzetí příliš drahé – slibné byly typicky po krizových letech, kdy se jejich ceny držely dole. Jako důvod poklesu zájmu o zemědělskou půdu pak investoři uvádějí dramatické zvýšení jejích cen kvůli jejímu skupování multimilionáři a velkými společnostmi.
Slovenští milionáři jsou k dění doma skeptičtí
Banka oslovila také slovenské milionáře – ti v porovnání s českými vidí více investičních příležitosti v zahraničí než doma – v cizině mají třicet procent svých investic, zatímco čeští respondenti jen patnáct. Slováci pak vidí aktuální vývoj ekonomiky skepticky – často si stěžují na moc „oligarchie“, která ovládá značnou část slovenské ekonomiky, a na zahraniční investice, které „dělají ze Slovenska montovnu Evropy“.
Jedním z nových investičních trendů mezi milionáři je obliba startupů, začínajících technologických firem. V Česku do nich investuje 37 procent ze všech oslovených, na Slovensku jen dvacet. Většině z nich je přitom pod padesát let. Mladých milionářů je mezi dolarovými milionáři jen minimum – ve věku od 18 do 34 let tvoří tři procenta všech milionářů v Česku a pět procent na Slovensku.
Neúspěch a výchova dětí
Průměrnému českému milionáři je 52 až 53 let, vystudoval vysokou školu a je majitelem firmy. Typicky nastartoval své podnikání vlastním přičiněním v 90. letech minulého století, přičemž nemohl počítat s dědictvím nebo výraznějším majetkem od rodičů, jak tomu často je ve vyspělém světě. Žil nějakou dobu v zahraničí a dále se vzdělává – nejčastěji v jazykových kurzech, kurzech osobního rozvoje a manažerských kurzech.
Zajímavostí je, že v porovnání s běžnou populací milionáři více než dvakrát častěji zažili neúspěch – například čtyřicet procent z oslovených utrpělo výraznou ztrátu investovaných prostředků. Častěji jim také krachují partnerské vztahy, jak v manželství, tak s partnery ve firmě. Jsou rovněž poměrně opatrní – jen asi dvacet procent majetku mají v rizikovějších investicích typu akcie.
Velká část milionářů zakládá ve středním věku druhou rodinu, zejména v Česku – na Slovensku jim prý v rozvodu často brání katolická víra. Z toho vyplývá i výchova dvou generací dětí z prvního a z druhého manželství. Na ty mladší mají zpravidla víc času, protože podnikání už mají rozjeté. Jsou při jejich výchově méně autoritativní a snaží se (hlavně otcové) být s dětmi spíše kamarádi, vést je příkladem i jasně stanovenými pravidly.
Milionáři mají podle průzkumu při výchově na děti vyšší nároky než běžná populace. Chtějí, aby z jejich dětí vyrostly skutečné osobnosti, které jsou schopny formovat vlastní názory a vize. Uvědomují si nicméně, že dětem často „chybí tah na branku“, který měli oni sami jako děti, často z chudších poměrů. Snaží se proto děti nerozmazlovat a učí je znát hodnotu peněz.
Mezi dolarovými milionáři stále dominují muži – v Česku jich je 86 procent, podobnou převahu však mají i ve světě.
