Větrný park Václavice buduje za 1,1 miliardy korun společnost SolarCity, za níž stojí pražská developerská společnost JRD, specializující se na nízkoenergetické a pasivní domy (více o projektu čtěte zde).
Společnosti umožňuje větrníky realizovat skutečnost, že radnice v Hrádku nad Nisou, pod kterou Václavice patří, nemá vůči výstavbě zásadní námitky, a také to, že nejde o úplně nový projekt. Nové větrné elektrárny, stejně jako další obnovitelné zdroje, nemají v současnosti nárok na žádnou podporu a při nízkých cenách silové elektřiny se je nevyplatí stavět čistě na komerční bázi.
Záměr vystavět na česko-polském pomezí větrný park však leží na stole už přes deset let. SolarCity ho převzala od původních vlastníků loni a nyní odstartovaly stavební práce. Díky tomu mají Václavice historicky takzvanou autorizaci ministerstva průmyslu a obchodu.
Když v roce 2014 novela zákona o podporovaných zdrojích zrušila podporu pro většinu zelené energetiky, rozjeté projekty s autorizací dostaly výjimku. Na pevnou výkupní cenu mají možnost dosáhnout ještě podle starých pravidel za předpokladu, že začnou vyrábět elektřinu do konce letošního roku.
„Autorizace ministerstva průmyslu zajišťuje podporu výkupními cenami na úrovni 1,93 koruny za kilowatthodinu. Podpora větrné energie je zdaleka nejnižší ze zelených zdrojů,“ říká k tomu jednatel Solar City Marek Lang.
Proti jsou obce i tetřívek
Autorizaci má také několik dalších připravovaných větrných parků, ve výhledu však není dokončení žádného většího zdroje. Stavby často narážejí na nevoli místních obyvatel, obávajících se zvýšeného hluku, či ekologů varujících před necitlivým zásahem do krajiny a dopadem na živočichy.
Už léta se tak vleče třeba ambiciózní plán na výstavbu osmnácti větrníků u obce Moldava v Krušných horách, který vypracoval Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského. Server Lidovky.cz v lednu informoval, že projekt ani po šesti letech nemá klíčová povolení. Plány EPH brzdí hlavně ohrožený tetřívek obecný, který se v lokalitě vyskytuje.
U ledu se zdá být rovněž záměr společnosti APB Plzeň na vybudování větrného parku u Výsluní na Chomutovsku. Ten narazil na odpor města. „Pokud vím, doposud nemají stavební povolení,“ říká starostka Dagmar Čadílková. Investor se navíc zapletl do korupční kauzy kvůli povolení výstavby jiné větrné elektrárny na Ašsku. Soud zprostil všechny aktéry obžaloby, státní zástupce však avizoval, že se proti verdiktu odvolá (více čtěte zde).
Vítr má větší potenciál než Temelín, zůstane však nevyužit
Vítr se na celkové výrobě elektřiny v Česku s 283 megawatty instalovaného výkonu podílí jen jedním procentem. Stát přesto s tímto zdrojem energie počítá. I když podle Státní energetické koncepce nepanují pro větrnou energetiku v Česku ideální podmínky, má potenciál až 2 300 megawattů instalovaného výkonu. To je více, než má jaderná elektrárna Temelín.
„Tento potenciál je však realizovatelný pouze při velmi vstřícném přístupu místních komunit v rámci povolovacích procesů. Jeho naplnění v plném rozsahu je tedy spíše nepravděpodobné,“ dodává vládní dokument.
