Podle dopravního experta ČSSD Pavla Švagra jde o to, zpřístupnit cestování veřejnou dopravou lidem, kteří na ni dnes nemají nebo příliš zatěžuje jejich rodinné rozpočty. Vychází přitom z toho, že podle statistik Českých drah jezdí vlaky zaplněné v průměru ze čtvrtiny. Dopravci by tak přišli jen o tržby za jízdenky od žáků či seniorů, ale místa by pro ně bylo v dopravních prostředcích dost.
Sociální demokraté chtějí, aby jízdné zdarma platilo ve všech vlacích a autobusech, které jsou takzvaně v závazku veřejné služby. Jde o spoje, kterými dorovnává ztrátu ministerstvo dopravy či kraje. Neplatilo by v městské hromadné dopravě. „Jde o návrh pro příští vládu. Reálně by to mohlo fungovat nejprve od roku 2019,“ dodal Švagr.
Propad ČSSD potvrdil další průzkum, ANO se přiblížilo sněmovní většině |
Ten odhaduje hrubou kalkulací náklady navíc na 1,5–2 miliardy korun, které by musely jít z rozpočtu dopravcům navíc za ušlé jízdné. Jeho stranický kolega a bývalý šéf kampaně Jan Birke odhaduje celkovou částku na maximálně tři miliardy. „Z pohledu celkových výdajů je to marginální,“ říká Birke. Veřejná doprava zdarma například u dětí je může naučit i v dospělosti využívat více veřejnou dopravu než dosud.
Provoz autobusů a vlaků v závazku ročně stojí státní a krajské rozpočty zhruba 18 miliard korun. Sociální demokraté se inspirovali na Slovensku, kde zatím jízdné zdarma pro studenty a seniory platí jen ve vlacích.
Platící mají rádi 1. třídu
Jízdné zdarma pro více skupin cestujících na Slovensku v první dny platnosti nového opatření přivedlo do vlaků tolik lidí, že si musel slovenský státní dopravce ZSSK pronajímat staré koženkové vozy od Českých drah. Z 66 milionů cestujících loni 27 milionů nemuselo podle zákona ve vlacích platit. To pro dopravce znamenalo výpadek tržeb zhruba 20 milionů eur. „Fakt, že v současnosti takřka každý druhý cestující ve vnitrostátní přepravě jezdí bezplatně, se na na tržbách projevuje,“ potvrdil mluvčí Tomáš Kováč.
Bezplatné cestování přineslo větší zájem o jízdu vlakem, na druhé straně jsou ale často přeplněné, zejména během špičky. To přineslo dopravci i nečekaný zdroj tržeb: lidé, kteří za lístek musí platit, si častěji kupují jízdenku do první třídy, loni na Slovensku pasažérů v nejvyšší třídě přibylo o čtvrtinu. „Čím dál více cestujících očekává od cesty vlakem více než jen přesun z místa na místo. První třída jim nabízí větší cestovatelský komfort i určitý nadstandard,“ vysvětlil Kováč.
Bezplatná doprava pro určité skupiny je běžná už v některých městech, ve Frýdku-Místku například mohou jezdit všichni zdarma.
Kraje se tváří skepticky
Kraje se zatím na plány dívají spíše skepticky. „Předpokládám, že zatím asi nikdo neřešil, jak se to bude kompenzovat krajům,“ říká Martin Půta, hejtman Libereckého kraje.
Podle prezidenta Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslava Vyky je snaha o zavedení plošného jízdného zdarma pro některé skupiny obyvatel laciný populismus, který rozhodně dopravě nepomůže. „Na Slovensku dnes díky tomuto opatření mají někteří lidé v podstatě bydliště v rychlíku na trase z Bratislavy do Košic a zpět. Sedět v kupé s těmito cestujícími by chtěl asi málokdo. Zkušenosti ze Slovenska ukazují, že tudy cesta ke zlepšení veřejné dopravy nepovede a naopak jízdné zdarma posiluje vnímání tamní železnice jako skutečnou socku,“ tvrdí Vyka. Podle něj by se za veřejnou dopravu mělo platit. „Politici by místo populistických návrhů mohli veřejné dopravě pomoci tím, že by začali veřejnou a železniční dopravu rozvíjet jako službu pro všechny občany,“ dodal.
Proti plánům jsou i soukromí dopravci. „Plošné zavádění vlaků a dopravy zdarma je absolutní populistický nesmysl, který vede pouze ke zneužívání dopravy těmi, kdo vůbec nepotřebují cestovat. Příklad ze Slovenska to jednoznačně ukazuje. Pokud chce ČSSD opravdu podpořit sociálně slabší občany, tak ať prosazuje vyšší sociální dávky pro ty, kdo to potřebuji, a ti se následně rozhodnou, zda tyto peníze využijí na dopravu, bydlení, vzdělání nebo jiné potřebnější věci,“ řekl mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj.
