„Na trh franšízingu vstupují české značky jako Orfa nábytek, Malý muzikant nebo španělská Telepizza,“ říká Lenka Nováková, poradce z odborného portálu Franchising.cz. O vstupu podle ní uvažuje také třetí největší americká síť pizzerií Little Caesar.
Apetit Čechů podnikatele láká. K návratu na český trh se chystá franšíza Pizza Hut, která se tu objevila už v 90. letech, nicméně v roce 2004 vyklidila pozice. Licenci nedávno koupila firma AmRest (má také licenci na KFC či Starbucks) a první provozovnu otevře v pražském obchodním centru Palladium.
V jiném pražském obchodním centru – Quadrio – zase za pár týdnů otevře první italskou jídelnu německý koncept Vapiano. O vstupu franšízy se ale mluví už nejméně dva roky.
„Jídlo se tam připravuje před zraky zákazníka,“ vysvětluje Jaroslav Tamchyna, ředitel Českého institutu pro franchising. Podle něj v minulosti něco podobného dělala česká síť samoobslužných restaurací Jarmark. Předběhla však dobu a zanikla.
Vstup do Česka také oznámila slovenská franšíza Mr. Kebab. Ta sice za 11 let na Slovensku otevřela jen čtyři pobočky, ale věří, že v Česku jich brzy bude mít dvacet.
Počet franšízových konceptů aktuálně odhaduje Česká asociace franchisingu na 270, což je zhruba o desetinu více než v roce 2015.
Peníze se vrátí za čtyři roky
Kromě jídla se v posledních letech rozvíjí péče o zdraví – působí tu hned několik sítí výživových poraden a fitness-center. A přicházejí další, kteří se snaží odlišit originálními nápady. Loni například otevřela první pobočku značka Body Express, která slibuje „maximální efekt bez zbytečných pohybů“. Stačí prý dvacet minut týdně a procvičíte svaly celého těla.
Návratnost investice do nákupu licence (od desítek tisíc do desítek milionů korun) je v Česku v průměru čtyři roky. Úspěch franšízy přitom není zaručený. „Zájemci by při výběru franšízy měli sledovat, jak dlouho majitel koncept ladil a zda pilotní fázi testování nepřeskočil,“ vysvětluje Tamchyna. Pro ziskovost je totiž kromě atraktivního produktu potřeba také promyšlená obchodní strategie.
Domácí franšízové nápady v posledních dvou letech převažují nad těmi ze zahraničí, což znamená, že se franšízám daří. „V dané zemi je nejúspěšnější ten nápad, který tam byl vymyšlen, protože vychází z místních zvyklostí. Cizí koncept může narazit na kulturní bariéry,“ vysvětluje poradce ve franšízingu Jiří Krajča. A dává příklad, kdy francouzský koncept kadeřnictví, který nabízel hromadné stříhání pro celou rodinu, vstoupil do Anglie. A narazil. Pro anglické muže je totiž nepřijatelné, aby se veřejně nechávali stříhat před ženou a dětmi.
I to je možná důvod, proč v Česku zatím marně hledají partnery některé americké značky. Například Dairy Queen, která kombinuje fast food a točenou zmrzlinu, nepomohlo ani spojení s americkým miliardářem Warrenem Buffettem, nebo sportovní bary Tilted Kilt v keltském stylu.
Digitální franšízy
Franšízing se v poslední době tlačí i do digitálních oborů. Na tomto principu funguje Liftago (taxislužby), Zásilkovna (výdejna pro e-shopy) či Robeeto (aplikace propojující zájemce o drobné živnostenské služby a pracanty).
Podle Jaroslava Tamchyny je trendem také takzvaný kofranšízing, kdy dva koncepty fungují vedle sebe a navzájem se doplňují a sdílejí například zázemí a personál. Příkladem je koexistence sushi restaurace nebo pizzerie a klasického fast foodu.
Franšíza ale neznamená jen bizarní či novátorské podnikatelské nápady. Pomocí tohoto systému se běžně rozšiřují i maloobchodní sítě nebo finanční služby. UniCredit Bank například formou franšízy vČesku provozuje třetinu svých poboček a podobně využívají tento model podnikání finanční poradenské služby Partners, prodejny kosmetiky Yves Rocher nebo síť lékáren Benu.
