„Pokud budu mluvit za Prahu tak provádíme dozor na patnácti těch nejdůležitějších farmářských trzcích, plus na místech, na která jsme dostali doporučení či je sami inspektoři objevili,“ říká Kateřina Březinová, ředitelka odboru veterinární hygieny Městské veterinární správy v Praze.
Hlavní část kontrol Státní veterinární správy (SVS) připadá na léto, protože v teplých měsících rostou ve stáncích rizika spojená s prodejem masných či mléčných produktů.
Právě na farmářských trzích SVS objevuje více závad. „Prodejci se střídají a podmínky se mění,“ vysvětluje ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Například v roce 2016 veterináři v Praze objevili pochybení v 28 procentech kontrol na farmářských trzcích. Oproti tomu v klasických kamenných prodejnách veterináři odhalili závady jen v 9 procentech kontrol.
Jde spíše o pochybení
Problémy, za které Státní veterinární správa uděluje pokuty, považuje Semerád spíše za pochybení, ale najdou se i výjimky. „Jeden prodejce nakupoval vajíčka a drůbež někde v Makru a podobně a pak je přebaloval a prodával jako farmářské produkty. To je mnohem závažnější,“ řekl Semerád.
Kuřecí z Brazílie obsahovalo bakterie salmonely. Veterináři stahují 30 tun |
V úterý inspektoři navštívili farmářský trh na Tylově náměstí v Praze, kam přizvali i novináře. „Zaměříme se na prodej čerstvých vajec, medu a mléčných výrobků,“ prozradila před začátkem konrol ředitelka odboru veterinární hygieny Městské veterinární správy v Praze. Při kontrole pak veterináři prověřovali i dokumentaci, kterou musí mít prodejci na stánku. „Kontrolujeme značení výrobku, protože to je důležitý faktor. Zejména dodržení data použitelnosti či minimální trvanlivosti,“ vysvětlila Březinová.
Každý výrobek by totiž měl mít dohledatelného prodejce či výrobce. Například na medu by měl být na etiketě uveden výrobce a jeho adresa, druh medu, původ a jeho hmotnost. Dále inspektoři kontrolují ochranu produktu před kontaminací, uložení produktu - hygienu obalů, celého stánku i prodávajícího.
Med raději do laboratoře
Inspektoři kontrolují i teplotu v chladících boxech, kde jsou některé potraviny uložené. Letní teplé počasí totiž může mít závažné zdravotní důsledky. Vejce se proto musí skladovat při teplotě 5 až 18 stupňů Celsia, mléčné výrobky pak v 4 až 8 stupních Celsia.
„Kontrola dopadla dobře, bez závad. Ale odebírali jsme i vzorky medu květového z Čech, takže proběhnou ještě laboratorní testy. Ty budeme mít k dispozici během několika týdnů,“ zhodnotila úterní kontrolu Březinová. „Co se týká medu, bereme si vzorky i kvůli předběžným kauzám falšování medu a použitím zakázaných antibiotik,“ říká Semerád.
V roce 2016 totiž dostali prodejci medu značky Včelpo pokutu skoro šest milionů za stopy antibiotik v produktu (psali jsme zde).
