Na pozici ředitele IT odboru v České správě sociálního zabezpečení nastoupil v březnu 2015. Odbor má na starosti aplikace, přes které důchodová správa vykonává agendy. Od května Bauera vyšetřuje kárná komise ministerstva vnitra. „Je to odveta za to, že jsem upozornil na nešvary v zakázkách,“ říká.
Aktuálně jste postaven „mimo službu“. Jak k tomu došlo?
Jak můj představený, ředitel IT sekce Milan Shrbený, údajně sdělil kolegům, tak proto, že jsem si na něj stěžoval na ministerstvu. V rámci předběžného opatření mi byl na začátku května zakázán přístup na pracoviště, odebrán notebook, telefon, vstupní karta a přístup k poště a musel jsem zůstat doma na nuceném volnu. Odvolal jsem se k ministerstvu vnitra, na tři dni se vrátil do práce a následně kárná komise ČSSZ změnila argumentaci na „zvlášť závažné kárné provinění“, aby mě mohli zprostit výkonu služby.
Na co jste si stěžoval?
Na podzim 2016 jsem se setkal s ústředním ředitelem ČSSZ (Jiří Biskup – pozn. red.) a snažil jsem se mu vysvětlit, že situace ohledně nevysoutěžení zakázek na tři IT systémy je neudržitelná a že jsme v kritickém provozním stavu. Nic se ale nestalo. Letos v únoru dokonce zadavatel rozhodl, po dvou letech manipulací s výsledky opakovaných hodnotících komisí, že všechny tři zakázky zruší, což je v rámci zákona extrémní řešení. Bylo jasné, že se nevybraný uchazeč (společnost OKsystem – pozn. red.) bude bránit, což je zdržení na dalších několik měsíců. Až pokud zrušení zakázky nabude právní moci, může zadavatel vypsat novou soutěž.
Co se dělo dál?
V únoru jsem se snažil situaci projednat na vyšší úrovni – na ministerstvu práce a sociálních věcí. Předal jsem dvěma náměstkům písemný materiál s popisem tří problematických zakázek. Upozornil jsem je, že se tu dějí nekorektní věci, které způsobují nefunkčnost některých IT systémů a které jsou navíc pravděpodobně v rozporu se zákonem.
Co máte na mysli?
Například u aplikace na výběr pojistného OSVČ, kde podpora není zajištěna už mnoho měsíců a kde vznikly kritické provozní nedostatky, mě ředitel sekce pověřil zadáním tří objednávek malého rozsahu bez výběrového řízení společnosti Atos IT Solutions and Services. Ta přitom měla být z paralelně probíhající veřejné zakázky vyloučena kvůli mimořádně nízké nabídkové ceně. Na rychlé zadání zakázek se použila nepříslušná servisní smlouva z roku 2005. Napsal jsem mu, že takové objednávky nepodepíšu, protože jsou v rozporu se zákonem. Nakonec to podepsal on.
Jak reagoval ústřední ředitel?
Na konci dubna jsem dostal oznámení o zahájení kárného řízení. Chápal jsem to jako odvetu svého přímého nadřízeného. Znovu jsem požádal o schůzku s ústředním ředitelem a k mému překvapení se jí zúčastnila i náměstkyně MPSV Iva Merhautová. Sdělili mi, že s mým upozorněním nemohou nic dělat, a pokud si myslím, že tam došlo k porušení zákona, tak je mojí zákonnou povinností podat trestní oznámení. Napsal jsem jim, že ze své pozice disponuji jen omezeným přístupem k důkazům a že pochybení v práci mají řešit nadřízení s tím, že jsem jim k tomu předal dostatečné písemné informace. Paní náměstkyně mi později písemně odpověděla – moje informace jsou nekonkrétní, a proto s tím nemohou nic dělat.
Podle vás to na trestní oznámení není?
Pravděpodobně je, ale nejsem právník, abych to mohl specifikovat. Logicky to ale musí udělat představený, který o provinění ví a má k dispozici příslušnou právní podporu. Aby pracovník úřadu podával trestní oznámení na nadřízeného sekčního ředitele, je velmi choulostivé a asi by to nedopadlo dobře. Je naivní věřit, že úřad funguje ve prospěch někoho, kdo upozorní na nešvar.
