V současnosti producenty nejvíc trápí nedostatek kobaltu, bez něhož se neobejde výroba baterií. Kobalt je velmi vzácný, přičemž přímo se ho vytěží pouhá dvě procenta. Zbylých 98 procent se získává jako vedlejší produkt při těžbě niklu a mědi. Za poslední rok se cena kobaltu zdvojnásobila.
Vzácné kovy v mobilních telefonech
„Letos vstupujeme do období deficitu,“ upozornila pro BBC výkonná ředitelka komoditní výzkumné společnosti Core Consultants Lara Smith. „V roce 2016 dosáhla nabídka kobaltu na celosvětovém trhu asi 104 tisíc tun, zatímco poptávka 103,5 tisíce. Zhruba polovina poptávky po vzácném kovu vznikla kvůli rozšíření výroby elektromobilů a celosvětovému rozvoji.
„Podnikání v oblasti elektromobility by mělo letos vzrůst o 26 procent, proto během příštích pěti let očekáváme nárůst poptávky po kobaltu o pět procent ročně,“ prohlásil Trent Mell, výkonný šéf First Cobalt Corporation.
Kromě kobaltu jsou stěžejní i technologické kovy. Mezi ty patří neodym, praseodym nebo dysprosium. Mnohé z kovů nejsou vzácné, ale jejich dodávka je problematická z geopolitických, právních nebo ekologických důvodů.
Nárůst o tisíc procent
Na problémy spojené s nedostatkem těchto kovů upozornili vědci z katedry lesnictví a environmentálních studií na Yaleově univerzitě již v roce 2013. Tehdy zhodnotili 62 prvků periodické tabulky, které se používají při výrobě smartphonů a další elektroniky, a to, do jaké míry jsou nahraditelné. Zjistili, že ani jedna kovová složka ve smartphonech nemá odpovídající náhradu.
Samsung doluje ze zrušených mobilů poklad. Recykluje 152 tun kovu |
Neexistuje například náhrada za indium, což by mohlo ovlivnit budoucnost dotykových obrazovek. Olovo bylo v mnoha produktech zakázáno poté, co se vlády a společnosti dozvěděly, že je nebezpečné pro životní prostředí. Zásoby galia, arzenu a selenu jsou vysoce rizikové.
První varování přišlo již v letech 2010 a 2011, kdy ceny některých vzácných kovů z různých důvodů podražily o 300 až tisíc procent. „I když se ceny většinou vrátily do normálu, byl to varovný signál pro každého, kdo je na těchto materiálech závislý. Navíc většina z nich pochází z Číny, což by mohl být problém. Pokud se výrobce elektronických přístrojů ocitne na jejím ‚méně kooperativním seznamu‘, mohou dodávky kovů ustat přes noc,“ říká spoluzakladatel poradenské skupiny Technology Metals Research Gareth Hatch. Čína například produkuje 100 procent světového dysprosia.
Tuny zlata na skládkách
Jedním ze způsobů, jak se vymanit ze závislosti na Číně, je recyklovat materiály. Kovy z elektroniky se však zatím vracejí do oběhu zřídkakdy, protože se v ní nacházejí v opravdu malých množstvích. Podle vzdělávací organizace Minerals Education Coalition se přitom každoročně vyhodí asi 140 milionů mobilních telefonů, které mimo jiné obsahují 2 100 tun mědi a 3,9 tuny zlata. Jenom zlato má v tomto případě podle současných cen na trhu hodnotu zhruba 155 milionů dolarů (3,5 miliardy korun).
V recyklaci má prozatím náskok Apple, který vlastní řadu robotů zvaných Liama, jež dokážou rozebrat použitý iPhone během několika vteřin. To umožňuje opětovné využití například kobaltu, india nebo zlata.
V případě, že se dodávky klíčových kovů budou nadále zmenšovat, ceny nových přístrojů pravděpodobně porostou, protože nabídka nebude moci uspokojovat poptávku. Možná se pak s nimi lidé budou muset naučit žít delší dobu.
