Žalobu na dceřinou firmu Volkswagen do Brasil kvůli údajné kolaboraci podaly oběti na podzim 2015. Koncern jim slíbil úplné prošetření událostí.
V dokumentu pozůstalých se uvádí, že firma zhotovovala černé listiny zaměstnanců a předávala informace o jejich údajné podvratné činnosti brazilským úřadům. Podle agentury DPA bylo jen v létě 1972 nejméně šest zaměstnanců VW na pracovišti zatčeno. Někteří údajně byli v továrně i mučeni. Postižení vyčítají automobilovému koncernu, že si tak chtěl zajistit klid na práci.
Odborářští komunisté vadili
Podle webových stránek německé televize ARD byli zatčení členy opoziční skupiny, která v továrně rozdávala letáky na podporu komunistické strany a organizovala odbory. Stejný pramen uvádí, že firma vytvořila ještě před začátkem diktatury zvláštní oddělení, z něhož se stala jakási podniková tajná policie.
Tato firemní ochranka, kterou od počátku vedli bývalí důstojníci brazilské armády, špehovala zaměstnance, dokumentovala jejich politické přesvědčení a zprávy o něm předávala místní politické policii. „Podniková ochranka se chovala, jako by byla prodlouženou rukou politické policie uvnitř Volkswagenu,“ řekl deníku Süddeutsche Zeitung jeden z vyšetřovatelů v Sao Paulu.
VW nebyl jediný
Brazilská vyšetřovací komise již dříve objevila známky toho, že desítky podniků, včetně Volkswagenu a dalších zahraničních automobilek, pomáhaly v 80. letech brazilské armádě identifikovat odborové aktivisty, kteří by mohli podněcovat zaměstnanecké nepokoje.
Automobilka Volkswagen v Brazílii působí od roku 1953 a zaměstnává zde na 20 000 lidí. V zemi vládla v letech 1964 až 1985 vojenská junta. Během této doby přišly stovky lidí o život a tisíce se staly obětí mučení.
Koncern podle DPA zvažuje kolektivní odškodnění a oficiální omluvu. V listopadu loňského roku pověřil také nezávislého historika Christophera Koppera z Univerzity v Bielefeldu, aby jeho brazilské aktivity prozkoumal. Rešerše mají být uzavřeny do konce letošního roku a společnost slibuje, že je zveřejní.
