Vyhlédnete si firmu, na soud pošlete oznámení, že jste jejím majitelem, i když tomu tak ve skutečnosti není, a navrch změníte složení představenstva a dozorčí rady. To, že vám společnost nepatří, nevadí: soud změny zapíše.
Zní to nepředstavitelně, ale výrobce průmyslových světel Trevos dobře ví, že i takové příběhy se mohou v Česku stát. „Nechápu, jak mohl převod firmy, který nikdy neproběhl, potvrdit i vrchní soud,“ říká jeden z majitelů firmy Vilém Šulc.
Na podzim 2015 doputoval z rejstříkového soudu v Hradci Králové do Trevosu dopis, který majitelům firmy oznamoval zápis změn po valné hromadě. Tu měla firma svolat. Skuteční majitelé, kteří firmu vybudovali, však o této valné hromadě nic nevěděli.
Podle zápisu z valné hromady se stal jediným majitelem Jacek Roman Zielinsky z Varšavy. Muži, který podle Interpolu neexistuje, stačilo sepsat dokumenty o převodu a konání valné hromady, dát pod ně zfalšované razítko o ověření podpisu na České poště a na úřadu městské části v Praze 10. Soud převod uznal.
Zielinsky se podle dokumentů stal stoprocentním akcionářem Trevosu a jmenoval do vedení nové lidi - výhradně cizince například z Rumunska či Bulharska. Když Trevos kontaktoval Interpol, dostalo se mu informace, že na adresách uvedených v rejstříku zmínění lidé nebydlí.
Soud uznal zfalšované dokumenty
Skuteční majitelé Trevosu se odvolali k vrchnímu soudu, nicméně ten po více než roce převod potvrdil. „Vůbec neřešili, že jde o falešné dokumenty. Splňovaly formální náležitosti, tak vše schválili,“ konstatuje Šulc.
Pro majitele Trevosu však začalo jít do tuhého. V obchodním rejstříku najednou figurovali v jejich firmě oficiálně jiní majitelé i nové vedení. A to ihned po zápisu rozeslalo obchodním partnerům firmy oznámení o provedených změnách.
„Přestože nám naši obchodní partneři plně důvěřují, přiznávám, že vytrvalé útoky proti firmě její dobré pověsti neprospívají,“ říká Jiří Opočenský, předseda představenstva společnosti Trevos.
Mluvčí královéhradeckého soudu Jan Kulhánek uvedl, že soudy zapisují změny do veřejného rejstříku na základě předložených listin. „Soud v řízení o návrhu na zápis do veřejného rejstříku nemůže přezkoumávat pravost úředně ověřených listin. V takovém případě k napadení pravosti listin slouží jiné řízení než řízení rejstříkové,“ tvrdí Kulhánek.
Podle něj soud v rejstříkovém řízení zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy.
Mezera v zákoně
V zákoně o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob je mezera a případ Trevosu to potvrzuje. Ministerstvo spravedlnosti s tím však nesouhlasí.
„Přezkumná činnost rejstříkového soudu je sice omezená v tom smyslu, že rejstříkový soud pouze zkoumá, jestli údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy (§ 90). Tato činnost však zahrnuje rovněž posouzení náležitostí formy doložených listin,“ řekla iDNES.cz Lucie Machálková z tiskového odboru ministerstva.
„Falzifikát veřejné listiny není veřejnou listinou, nelze jím tedy dokládat pro účely zápisu údaje, které mají být touto formou doloženy. V takovém případě je proto dán důvod k odmítnutí návrhu na zápis podle § 86 písm. e),“ doplnila Machálková.
Podle informací MF DNES došlo k podobnému pokusu o převzetí firmy také u jiného výrobce průmyslových světel. Ten ale spadá pod jiný rejstříkový soud, který změny nezapsal.
Trevosu se nakonec podařilo dosáhnout výmazu, od poloviny června jsou v rejstříku uvedeni opět původní majitelé a jimi volení zástupci ve statutárních orgánech. Zda jde o vítězství, však není jasné. Ve firmě teď s obavami čekají, jaké faktury podepsané zahraničním vedením jim přijdou.
Insolvenční řízení popáté. Šikana prosperující firmy trvá už tři roky |
Pro Trevos nejde o první zkušenost tohoto druhu s českou justicí. Opakovaně se firmu totiž na základě falešných faktur snaží dostat někdo do insolvence.
Insolvenční řízení přitom trvá často déle než rok, protože navrhovatelé podávají záměrně návrhy u jiných soudů a namísto odmítnutí je soud automaticky přepošle hradeckému soudu, kde je Trevos registrován.
To je i případ poslední insolvence ze začátku června, za níž stojí firmy se zahraničními jednateli údajně žijícími v Česku. Na uvedených adresách je ale nikdo nezná a majitelé domů odmítají, že by u nich někdo takový kdy bydlel. „Myslíme si, že za tím stojí stejná skupina lidí jako za pokusem o převzetí firmy,“ podotýká Šulc.
Možnému propojení mezi navrhovateli insolvencí a skupinou lidí, která se pokusila firmu převzít, nasvědčují i data z insolvenčního rejstříku. Do něj poslal svoji reakci na návrh jak Zielensky, tak dlouholeté vedení Trevosu. Zielensky vůbec dluh nerozporuje, jen informuje o změně vlastníka.
Případ od loňska vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. Mluvčí centrály Jaroslav Ibehej nechtěl vyšetřování jakkoliv komentovat.
Podobný problém mají i jiní tuzemští výrobci průmyslových světel. V případě společnosti Halla běží insolvence už přes dva roky, návrh je podaný stejnou firmou jako u Trevosu. Dříve insolvenci čelila také společnost Horman. Důvodem může být i konkurenční boj o některé velké zakázky, například osvětlení metra.
