Hotelový byznys zažívá zlatý věk. Rostou počty turistů a statisticky i výnosy z pokoje. Vnímáte to také, nebo je za čísly z trhu něco, co není vidět?
Ano. Růst je znát. To, co se objevuje ve statistikách, reálně pociťujeme. Hotelový byznys je o kapacitě, kterou se za poslední čtyři roky a po překonání krize více méně podařilo naplnit. Objem klientů dnes v jednotlivých hotelech tolik měnit nemůžete, pokud jste už před několika lety měli vysokou obsazenost. Vše je dnes o hře s cenou. Poptávka převyšuje nabídku a řeší se, za jakou nejlepší cenu pokoj prodáte. To se daří velice dobře.
To znamená, že je tu prostor pro zdražování?
Jednoznačně. Je to klasická ekonomická křivka, kdy ceny rostou. O kolik, to záleží na destinaci. V tuto chvíli rosteme všude napříč celým portfoliem.
Hraje v tom roli i tlak zespodu? Tlačí zaměstnanci na růst mezd, které jsou v gastronomii a příbuzných oborech velmi nízké?
Je to spojené s ekonomickým růstem. Nahoru jdou veškeré náklady, nejen ty na personál. Pokud my rosteme s cenou, všichni dodavatelé dělají to samé.
Nakolik v růstu hotelového trhu hraje roli fakt, že Česko je zatím stále vnímáno jako bezpečná destinace?
Tuto otázku asi nikdo nedokáže přesně zodpovědět. Celý východní blok je vnímán jako bezpečná destinace, v návaznosti na teroristické útoky v západní Evropě. Rozlišit přesný nárůst díky bezpečnosti nebo ekonomickému růstu je poměrně složité, ale určitě to budou desítky procent v objemu, který navíc přichází.
Od roku 2014 expandujete do mnoha zemí. Do Maďarska, Ruska, Polska nebo na Slovensko. Kde se vám daří nejvíc?
Celou dobu v těchto destinacích rosteme. Na základě zkušeností z ČR a zejména z Prahy dokážeme dobře odhadnout vývoj v těchto místech. Tyto trhy se totiž pohybují několik let za Prahou, která je lídrem východního regionu. Třeba Budapešť je v nabídce služeb pro turisty víceméně podobná Praze. Díky tomu umíme předvídat, Praha je ve vývoji zhruba o čtyři roky napřed. Je to opravdu zajímavé a využíváme toho.
V čem vidíte podobnosti?
V růstu obsazenosti a růstu ceny. Ruku v ruce s tím jde komfort ubytování hosta a kvalita služeb.
Předvídatelnost je hlavním důvodem, proč investujete spíš ve východní Evropě?
Je to jeden z důvodů. Tím dalším je, že v investicích jsme poměrně opatrní a vytváříme si rezervy. Platí to o ČR i zahraničních destinacích. Východní trh je pro nás bezpečnější a jednodušší i v tom, že vidíme velký potenciál, kde zlepšit optimalizaci provozu.
Jan Kratina (41)V hotelové skupině miliardáře Radovana Vítka působí jedenáct let, z toho osm jako předseda představenstva. Pod jeho vedením vstoupila CPI Hotels v roce 2014 na evropský trh, když do svého portfolia zařadila značku Mamaison Hotels & Residences. V oboru hotelnictví působí přes dvacet let. Absolvoval Vysokou školu hotelovou v Praze, je držitelem titulu MBA v LIGS University na Havaji. |
Nedávno jste v médiích uvedl, že doma vidíte silný nárůst české klientely. Čím to je? Plní Češi spíš hotely nižších cenových kategorií?
To je pravda. Zájem není jen o nižší cenové kategorie, ale už i o luxusní segment, a to i mimo Prahu. Má to více důvodů. Lidé už hodně cestovali do zahraničí a nechtějí poněkolikáté navštěvovat stejnou destinaci. Druhým důvodem je, že se obrovsky zúžil prostor zemí, kam se Češi nebojí cestovat. Třeba letos jsme měli vůbec poprvé v našem hotelu ve Špindlerově Mlýně tři měsíce před začátkem prázdnin skoro vyprodáno.
Domácí turismus hodně zvedl fenomén slevových portálů. Vy předpokládám nejdete touto cestou.
Slevový portál pro nás byl obchodním kanálem před sedmi lety a bylo to spojeno s krizí. Tehdy jsme se rozhodovali, zda přes tyto platformy vůbec prodávat. Už tenkrát jsme si řekli, že je to cesta do pekla a víceméně jsme se tomu chtěli vyhnout. Snažili jsme se nejít cestou balíčků ubytování, zkoušeli jsme prodávat doplňkové, například restaurační služby. Nikdy se z toho nestal jeden z hlavních prodejních kanálů.
Jakou máte průměrnou obsazenost?
Obsazenost je různá vzhledem k diverzitě našeho portfolia, začínáme ubytovnou a končíme pětihvězdou. Mimopražské hotely mají nižší vytíženost než Praha a jsou levnější. To neplatilo vždy. Byly doby, kdy Brno nebo Ostrava měly vyšší průměrnou cenu než pražský hotel. Konjunktura cestovního ruchu to otočila.
Pro Airbnb musí platit stejná pravidla jako pro ostatní
Roste role sdílené ekonomiky. Do popředí se dere Airbnb s nabídkou tisíců apartmánů. Platforma teď chce více konkurovat lepším hotelům, nabídne proto prémiové apartmány. Vidíte v tom hrozbu?
Nedokážu si to představit. Luxusní hotel není o tom, jak vypadá pokoj, ale jaké další služby dostáváte. A ty jsou podle mě důležitější než design pokoje. Jediná hrozba je, že Airbnb nefunguje podle stejných parametrů jako ostatní podnikání. Všechny podnikatelské aktivity by měly mít rovné podmínky pokud jde o legislativu, odvod daní apod. Na druhou stranu, pokud budeme jen brečet, můžeme tím trpět. Trendu můžeme čelit tím, že budeme hledat alternativy, jak prodávat podobným stylem. Nabízíme hotely, které mají jasnou historii i označení, u nichž víte, kam jedete a jaké služby můžete dostat. U Airbnb dostanete za nižší cenu službu s větším rizikem. Momentálně necítíme hrozbu v tom smyslu, že bychom kvůli tomu zavírali hotely.
Jak konkrétně tomu chcete čelit?
V tuto chvíli chystáme v Praze v rámci rekonstrukce smart hotel, kde by měl být klient více nezávislý. Snižujeme tam různorodost služeb a soustředíme se hlavně na ubytování. Nedostanete sice služby typu à la carte restaurace, ale získáte více komfortu a zábavy díky novým technologiím. Tím můžeme konkurovat Airbnb. Jde o koncept Limited-Service hotelů, které už jsou v zahraničí hojně využívané. Za jistou alternativu k nabídce Airbnb může být také považováno naše rezidenční ubytování pod značkou Mamaison.
Smlouvy s rezervačními weby nám brání prodávat levněji, říkají hoteliéři |
Jak by se měla Airbnb a podobné služby regulovat?
Měla by být nastavena jasná pravidla, musí platit stejné hotelové i turistické taxy, daně a vést evidenci klientů stejně jako my.
Od roku 2014 silně expandujete. Co nového chystáte?
Letos máme za sebou akvizici z Ústí nad Labem, kde jsme převzali konkurenční hotel Vladimir. Máme v tuto chvíli osm rozpracovaných projektů, které určitě budeme realizovat. Jde především o rekonstrukce budov, které po dohodě s investorem přestavíme na hotely. Projekty máme doma i v zahraničí. Jeden projekt v pokročilé fázi chystáme v Brně, budeme se rozšiřovat i v Budapešti a Bratislavě. Hotely začleníme do našich značek Mamaison i Clarion. Jeden z projektů bude pod novou značkou.
Chystáte se vykročit víc na Západ?
Loni jsme měli schválenou expanzi do Vídně, ale má zpoždění. Směrem na Západ prověřujeme několik možností investic. Vstupu na západní trhy se ale rozhodně nebojíme.
Proč se zaměřujete hlavně na čtyřhvězdičkové hotely?
V rámci strategie naší bezpečné expanze. Čtyřhvězdičkový hotel je i z hlediska konferenčního byznysu pořád brán jako produkt, kam lze přivést široké spektrum klientely. Pracujeme na tom, abychom byli schopni získat i jiné klienty, než v tuto chvíli jezdí. V tom je potenciál čtyřhvězdičkových hotelů.
Jak se daří vašemu luxusnímu hotelu Buddha-Bar?
Skvěle, je to speciální designová edice, která je stále světově jedinečná. Je pořád unikátní, ale je to složitější, protože musíme držet laťku služeb vysoko a neustále hledat cesty, jak náročné klienty překvapit.
Na druhou stranu nabízíte v rámci skupiny i obyčejné ubytovny. Má to pro vás ekonomický smysl nebo jde jen o doplnění mozaiky?
Dvě ubytovny, které máme, mají velký ekonomický smysl. V rámci velkého objemu klientů se jim daří tvořit velký zisk. Procentuálně je díky nízkým nákladům vyšší než v klasickém hotelu.
Nechystáte tedy otevírání dalších ubytoven?
Zatím nic nechystáme, ale je to otevřené.
Bez rezervačních portálů se neobejdeme
Jaké jsou nové trendy na hotelech? Není to tak dlouho, co začaly z pokojů mizet minibary, které se hoteliérům nevyplácí.
Služeb, které nejsou výdělečné, je více. Třeba telefon na pokoji. Podobné služby jsou zapotřebí, aby hotely plnily svou klasifikaci, přitom třeba dnes už nikdo z pevné linky nevolá. Na recepci ale stále musíte mít spojení. Je pravda, že některé služby se centralizují. Trendem je, že velké hotelové řetězce při vývoji nových produktů nahrazují minibary automaty na chodbě, nápoj si můžete sám donést na pokoj. Hledá se co nejvíc možností, jak takové služby sjednotit, aby se ušetřila lidská práce. S ekonomickou konjunkturou se totiž řeší hlavně nedostatek pracovních sil.
Mění se skladba hostů, kteří přijíždějí?
Určitě. Hodně lidí cestuje z Asie. Vrací se Rusové, kteří nejezdili kvůli politickým tlakům mezi Ruskem a západním světem. Ve vyhrocené době jezdili jen bohatí Rusové, ale už se vrací větší počty původních návštěvníků. Přibývá i Číňanů a Indů. Uvidíme, jaké změny nastanou s dalším politickým vývojem.
S rozvojem internetu a chytrých mobilů posiluje role rezervačních portálů. Snažíte se jim vyhýbat?
Je to těžké. Ubytováváme milion 200 tisíc klientů ročně. Vývoji, který přichází ze strany rezervačních portálů a tomu, co do něj investují, se nikdy jako solitér nevyrovnáte. I když byste chtěl prodávat přes svůj web, tak kvůli objemu toho, co ztratíte na rezervačních portálech, se sám nedostanete na výhodnější nabídku pro klienta. Obchodování přes rezervační portály je absolutní součástí hotelového byznysu. Zhruba padesát procent rezervací máme přes internet, a to jen díky tomu, že máme velkou část konferenčních hotelů, kde ještě funguje klasický obchodní model osobního jednání s klientem.
Jak vysoké provize platíte rezervačním portálům?
Pohybují se mezi 15 a 25 procenty. Je to dost. I když v porovnání s ostatními náklady hotelů to ale zase tolik není. Na druhou stranu rezervační portály investují do vaší propagace obrovské peníze. Hotely přes rezervační portály prodávají, protože musejí. Jejich monopol byl do určité míry potlačen v USA nebo Německu přelomovými rozhodnutími soudů. U nás ještě ne. Rezervační systémy v těchto zemích do určité míry stanovovaly hoteliérům, za kolik mají prodávat. Soudy rozhodly, že portály nemohou smluvně zavazovat „nejlepší cenou“, kterou by měli portálům nabízet.
Vedou se podobné boje i v České republice?
Za své členy se do diskuse zasazuje Asociace hotelů a restaurací. Řeší například strukturu koncových cen na portálech, odvádění provizí z poplatků a tak dále.
Příští rok začne platit evropská směrnice o ochraně osobních údajů GDPR. Jaký zásah to pro vás představuje?
Řešíme to už tři čtvrtě roku. Školíme celý personál, musíme nastavit celou společnost, abychom požadavky dokázali splnit. Jsme velká korporace a to, co hrozí při porušení zákona, je šílené. Bojíme se toho. Musíme investovat velké prostředky nejen do zabezpečovacího softwaru, ale také doplnit pracovní pozice. Budeme muset mít specialisty na evropské právo, kteří se tím zabývají. Splnit podmínky není vůbec jednoduché.
Jaké náklady směrnice spolkne?
Zatím máme vyčísleny pouze náklady na školení a software, které dosahují stovek tisíců korun.
