V Česku se celé odvětví rozbíhá pomaleji. Podle Rutrleho to způsobuje mimo jiné i váznoucí dodávka měřicích čidel.
Ve světě se přitom internetu věcí daří víc než dobře. Předpovědi hlásají, že do roku 2020 bude IoT generovat více než 4 biliony dolarů ročně, a světovým lídrem v oboru se má dokonce stát Evropa. Tento růst odráží rychlé zavádění IoT v několika oblastech.
Běžní lidé po celém světě jej využívají v podobě dálkového ovládání svých domácnosti nebo aut. Firmy pomocí něj efektivně řídí výrobu, distribuci nebo spotřebu energie. Samosprávy realizují koncept tzv. Smart Cities, kterým se snaží o zvýšení kvality života ve městech.
U nás je rozvoj internetu věcí teprve v počátcích, ale podle odhadů Tomáše Rutrleho, jehož společnost pracuje s umělou inteligencí, je už IoT projektů v Česku několik set. K typickému využití patří dálkové odečty elektroměrů či vodoměrů, chytrá parkoviště, varování před záplavami, hlídání úniků kapalin či plynů nebo monitoring kvality ovzduší.
Rozvoj internetu věcí je nezastavitelný. „Když se podíváte, jak bouřlivě roste celý IoT ekosystém (tj. poskytovatelé připojení, dodavatelé čidel, cloudových platforem i systémoví integrátoři), budeme zanedlouho „propojenými věcmi“ běžně obklopeni. Možná to ani nebudeme vnímat, stejně tak jako nevnímáme, s jakými technologiemi pracují naše mobilní telefony,“ předpovídá Tomáš Rutrle.
Masivnějšímu rozšíření IoT u nás zatím brání nedostupnost nejrůznějších druhů měřicích čidel, která jsou důležitou součástí konceptu. „Výroba čidel v Česku je zatím na počátku. Rozběhnout ji, nebo dokonce získat certifikace nějakou chvíli trvá, což se samozřejmě projeví v dodacích lhůtách. Navíc, i výrobci potřebují vidět, že se celá oblast IoT obchodně rozvíjí a že jejich investice nevyjdou doztracena,“ poukazuje Rutrle na aktuální problém oboru.
Zatím chytré parkování nebo lavičky s wi-fi
Důležitou součástí konceptu Iot jsou také speciální internetové sítě. Poskytovatelů těchto sítí v Česku zatím není mnoho. Ve hře jsou dvě velké společnosti – České Radiokomunikace, které využívají platformu LoRa, a společnost SimpleCell, která pracuje s technologií Sigfox.
Do konce letošního roku se na trh chystá vstoupit i Vodafone. Poskytovat bude síť ve standardu NB-IoT. Kromě těch největších nabízí IoT konektivitu i menší firmy, zatím třeba s regionálním pokrytím.
V Česku je z veřejného využití IoT nejznámější koncept chytrého parkování nebo chytrých laviček. Chytré parkování podpořila řada měst včetně Prahy nebo Plzně. Zatím si pod tímto pojmem můžeme představit aplikaci, která umožňuje platit za parkování přes mobil nebo čidla, která hlásí obsazenost parkoviště vašemu smartphonu.
Opravdový přínos pro řidiče bude mít podle Tomáše Rutrleho teprve takové řešení, které bude součástí celého konceptu veřejného parkování, bude napojeno na automobilové či mobilní navigace a dokáže řidiče skutečně ve městě navést na volné místo.
Chytré solární lavičky, které lidem poskytují internetové připojení, umožňují nabíjení telefonu a měří teplotu, tlak a vlhkost vzduchu, jsou zatím ve fázi testování. Dvě takové nově nabízí třeba Prostějov. Cena jedné lavičky vyšla na 117 tisíc korun.
„Určitě je fajn mít „chytrou“ lavičku s wi-fi připojením, ale přemýšlel bych dál o i tom, jak se promění takové místo, jací lidé je budou využívat, jaké další služby bude možné jim nabídnout. V tu chvíli se objevují souvislosti mezi technologiemi a plánováním veřejného prostoru,“ říká Tomáš Rutrle. Zmíněné aplikace IoT jsou podle něho pěkným příkladem toho, že IoT má největší smysl, když se zasadí do širšího kontextu.
