Paní Ivana z Prahy vlastní několik hektarů zemědělské půdy v Pošumaví. Před časem se rozhodla, že část z ní prodá. Dala inzerát na dva inzertní servery a první nabídka přišla prakticky okamžitě. „Jen asi hodinu po zveřejnění inzerátu. Takovou rychlost jsem nečekala,“ popsala pro MF DNES. Ozývali se jí jak soukromníci, tak družstva.
Cena zemědělské půdy se v tuzemsku za posledních pět let bezmála zdvojnásobila. Největší radost z toho mají její vlastníci, zvláště pak ti, kteří svá pole chtějí prodat. O zájemce totiž nemají nouzi a nabídky se šplhají čím dál výš.
Paní Ivana v inzerátu nabídla pozemky za 19,50 koruny za metr čtvereční. Všichni zájemci, kterých bylo během dvou dnů šest, ale rovnou cenu šroubovali výš. „Nejnižší nabídka byla 21 korun za metr čtvereční, nejvyšší 24 korun. Za tu cenu jsem pozemky také prodala,“ dodala s tím, že kupcem bylo zemědělské družstvo.
Půda získává reálnou hodnotu
Loni cena půdy vylétla o čtvrtinu, letos zdražování pokračuje mírnějším tempem. Podle společnosti Bioreality se cena za metr čtvereční orné půdy nyní pohybuje mezi 17 až 27 korunami.
„Dá se říci, že cena půdy na mnoha místech České republiky začíná dosahovat své reálné hodnoty. V posledních dvou letech je zjevné, že nabývá na významu i hodnocení její kvality,“ upozorňuje jednatel společnosti Bioreality Jiří Loskot.
Polí, pastvin i sadů v Česku ubývá. Poptávka převažuje nabídku |
Rostoucí ceny půdy byly v uplynulých letech velkým lákadlem pro investory. „V současné době horečka opadá a kupující si výrazně víc uvědomují rizika spojená s investicí do půdy i to, že předchozí růst nemusí pokračovat,“ vysvětluje Jaroslav Urban, majitel realitní kanceláře Farmy.cz, specializované na zemědělské nemovitosti.
Dalším faktorem, který nutí investory k větší opatrnosti, je letošní zvýšení úrokových sazeb ze strany České národní banky. To totiž zdražilo investiční peníze.
„Při rostoucí ceně půdy se snižuje roční výnos z této investice, což investoři začínají více vnímat,“ dodává předseda Svazu vlastníků půdy ČR Petr Klos. Ne všechna půda je přitom stejně kvalitní. Až 60 procent orné půdy v Česku je ohroženo vodní erozí.
Spekulantů ubývá
Nejvíce nakupují hospodářští zemědělci. S rostoucí cenou se zvýšil zájem i těch, kteří doposud hospodařili na pronajaté půdě, k čemuž přispělo významné zvýšení pachtovného (finanční odměna za pronajatou půdu, pozn. red.) během posledních pěti let.
Druhou nejrozšířenější skupinou jsou dlouhodobí nezemědělští investoři. Nejmenší část trhu tvoří spekulativní kupující, kteří se snaží levně nakoupit a se ziskem prodat.
„Tyto subjekty oslovují vlastníky především dopisními nabídkami a nabízejí odkup půdy za značně nevýhodných podmínek. Před prodejem půdy těmto subjektům trvale varujeme,“ podotýká Urban. V posledních letech jsou ale podle Klose spekulanti z trhu stále častěji vytlačováni. Vysvětluje to právě tím, že vlastníci půdy mají víc informací o její hodnotě.
Částka, kterou spekulanti nabízejí vlastníkům, bývá často o desítky procent nižší než lokální tržní cena. Nejvýhodnější prodej podle Loskota se podaří tomu, kdo nejlépe ocení kvalitu půdy, a tím spekulant obvykle není.
Neudržitelná politika dotací
Budoucí vývoj cen půdy zahaluje částečná nejistota, přestože jsou v Česku nadále nižší než v mnoha zemích Evropské unie. To ale podle Jaroslava Urbana není rozhodující. Ceny podle něj ovlivní silné tlaky na zavedení regulace trhu s půdou, předkupních práv pro stát, zemědělce a podobné návrhy.
„Pravděpodobně neudržitelná je stávající politika plošných evropských zemědělských dotací i jejich výše,“ jmenuje další z faktorů Loskot, který předpokládá mírnější meziroční nárůst cen půdy. „Nižší nárůst ceny očekávám u půd více závislých na dotacích a místních dešťových srážkách,“ dodává.
Zajímavým, ale nebezpečným trendem souvisejícím s růstem ceny jsou podle Svazu vlastníků půdy ČR stále sílící snahy omezit vlastníky půdy ve volném nakládání s jejich majetkem.
„Velké podniky, hospodařící převážně na pronajaté půdě, prosazují zákon o předkupním právu pro pachtýře (zemědělce obhospodařující pronajatou půdu, pozn. red.). Zdůvodňují potřebu zákona veřejným zájmem. Ve skutečnosti však jde pouze o snahu omezit v přístupu k půdě soukromé zemědělce, kteří jsou konkurencí a alternativou k velkým zemědělským podnikům,“ uvádí Klos.
