Dotační poradci proto napsali premiérovi a ministrům průmyslu a místního rozvoje rozzlobený dopis. V něm varují, že o takovou pomoc nebudou podnikatelé stát.
„Vedení ministerstva průmyslu se uchyluje k opatřením, která mají čistě statisticky zlepšit čerpání evropských peněz, avšak ve finále směřují k jejich nevratné ztrátě,“ vyčítá Tomáš Palko, předseda Asociace pro evropské fondy (APEF). Ta sdružuje sedm největších poradenských firem, které podnikatelům píší dotační projekty.
Asociace argumentuje, že dotace se podaří vyčerpat spíš než vratnou formu finanční pomoci. A že pokud se úvěry vyčerpat nepodaří, bude muset Česko tyto peníze vrátit. Ministerstvu vytýká i další věci, například že mění podmínky za chodu a podnikatelům dává na sepsání žádostí šibeniční termíny.
Z dlouhodobého pohledu je odvykací kúra od dotačního dopingu logická. Evropské dotace budou postupně vysychat.
„Poměr úvěry a záruky versus dotace by měl dosahovat v tomto dotačním období přibližně 10 ku 90. V novém období po roce 2020 bychom se mohli bavit o poměru 40 ku 60,“ říká Michal Pluta ze státní Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Ta má s rozdělováním dotovaných úvěrů a záruk dlouholeté zkušenosti. Výhodou je, že půjčené se peníze po čase vrátí, a mohou se tak použít opakovaně pro další projekty.
Dotace jsou atraktivnější
Banka nyní nabízí podnikatelské půjčky z evropských peněz až do výše 45 procent investice a s nulovým úrokem. Zbytek peněz si podnikatel musí opatřit u komerční banky. Ty v době přebytku likvidity na trhu půjčí rády. Od ČMZRB je také možné získat podporu formou záruky na bankovní půjčku nebo finanční příspěvek na úhradu úroků.
Nevratné podnikatelské dotace jsou ale atraktivnější. Z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost mohou získat 25 až 80 procent ceny investice, záleží přitom na druhu projektu a velikosti žadatele. O největší dotace zatím zažádaly státní instituce a státní firma ČEPS.
I podnikatelé si jsou nicméně vědomi, že dotace tu nebudou věčně. „Úvěry a záruky jsou motivační podpora, která nutí firmy podnikat, nikoliv jen čekat na dotace,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků. Podle něj mají zvýhodněné úvěry smysl zejména tam, kde běžné banky nemají zájem firmy úvěrovat: venkovské provozovny, malí podnikatelé v nerozvinutých obcích nebo investice vynucené legislativou. K těm patří třeba utlumení kotelen na pevná paliva či investice do jiných energetických zdrojů.
Vylepšené statistiky
Podle APEF se ministerstvo nesnaží podnikatelům udělat dobrou službu a odnaučit je od dotací, ale dohání skluz v čerpání. Ministr průmyslu Jiří Havlíček tento týden při předvolebním bilancování uvedl, že na konci září bude vyčerpáno sedm ze zmíněných 117 miliard a do konce roku 12 miliard podle plánu.
Jenže na začátku září bylo vyčerpáno dle statistik Agentury pro podnikání a inovace (patří pod ministerstvo průmyslu) jen 2,4 miliardy. K tomu ministerstvo započítává i 2,2 miliardy, které převedlo na ČMZRB, aby je poskytla formou půjček a záruk.
Ty se skutečně podle metodiky mohou už teď vykazovat jako vyčerpané. Čísla se nicméně podle ministerstva rychle mění. „Aktuálně dochází k akceleraci žádostí příjemců dotací o platby,“ uvedl mluvčí ministerstva František Kotrba.
Ministerstvo ujišťuje, že pokud by zvýhodněné úvěry nešly mezi podnikateli na odbyt, převede je zase zpátky na dotace. Bude k tomu však potřebovat souhlas Evropské komise. Vyčerpat je je třeba do roku 2023.
Poradcům pro dotace z EU se každopádně omezí byznys, zprostředkování úvěrů pro ně tak atraktivní nebude. „Dotace do výzkumu a vývoje budou pokračovat, jsou i jiná dotační schémata než evropské fondy. Existují národní dotace ze státního rozpočtu přes Technologickou agenturu, norské fondy, švýcarské fondy nebo mezinárodní bruselský fond Horizon 2020,“ nebojí se Jiří Kvíz z poradenské eNovation.
