Díky němu získají lidé podrobnou analýzu, kam jim peníze utíkají a kde mohou ušetřit. Norma, jež vychází z evropské směrnice označované jako PSD2 a která nyní míří do Senátu, přináší velkou příležitost pro nebankovní technologické firmy a jejich aplikace. Mezi ně patří třeba české Budget Bakers či Spendee nebo americká Mint.com.
Až banky příští rok přístup k datům - pochopitelně s výslovným souhlasem klienta - otevřou, budou si je lidé moci nasypat právě do těchto specializovaných aplikací. Ale ani banky nechtějí zůstat pozadu. Většina z nich už své aplikace na změnu připravuje.
„Pro banky je to výzva i obchodní příležitost. Na trh vstoupí mnoho konkurentů a banky se mohou dostat do podobné situace, do jaké se dostali mobilní operátoři s příchodem virtuálních operátorů,“ říká Petr Plocek z UniCredit Bank. „Nechceme jen přihlížet tomu, že se otevřeme světu a někdo začne využívat našich dat, ale chceme v tom být aktivní,“ dodává ředitel digitálního a přímého prodeje České spořitelny Filip Zeman.
Nezávislé aplikace mohou mít horší startovní pozici. „Víme, že nebankovní aplikace bude mít těžší situaci při získání důvěry. Ale může zase přinést nezávislé tipy, co se týče financí. To je pro uživatele lepší, než když banka doporučuje jen své produkty, jak to obvykle ve svém internetovém bankovnictví dělá,“ říká šéf a spoluzakladatel služby Spendee David Nevečeřal.
Že by to lidé mohli ocenit, ukazuje podle něj příklad Spojených států, kde jsou s používáním servisních aplikací mnohem dál. „Zatímco křížové propojení mezi bankovními aplikacemi využívají nejvýš stovky tisíc uživatelů, největší nebankovní služba Mint.com má více než 25 milionů uživatelů,“ říká Nevečeřal.
Zavedení systému se protáhne
Ačkoliv směrnice počítá s „povinným“ otevřením účtů konkurenci už od poloviny ledna, většina bank, které MF DNES oslovila, to chce udělat až o něco později. Zatím totiž nejsou schválené podrobné technické standardy, jejichž návrh připravil Evropský orgán pro bankovnictví.
„Leden je pro plošné sdílení nereálný. Umožní spíše bilaterální dohody mezi subjekty. Ke klientským datům přistupujeme se značnou obezřetností. Nikdo nechce, aby mu data o jeho financích někde unikla na internet nebo aby někdo zneužil případně přihlašovací údaje,“ uvádí mluvčí ČSOB Patrik Madle.
Návrhy standardů jsou už sice podle Tomáše Hládka z České bankovní asociace zveřejněny, banky ale budou mít 18 měsíců na to, aby se jim přizpůsobily. Pokud by v mezidobí došlo ke zneužití dat, mohla by od toho banka dát ruce pryč, byť podle zákona bude řešení neautorizovaných transakcí právě na ní.
Navíc třetí strany budou teprve od ledna moci žádat o licenci ČNB, která na posouzení žádosti bude mít až tři měsíce. „Tudíž reálně očekáváme, že třetí strany budou zkoušet přistupovat teprve od dubna,“ říká Pavel Zúbek z Komerční banky.
Všechny banky pak pracují na zjednodušování svého internetového či mobilního bankovnictví, jejichž cílem je urychlit práci se systémem a posílání peněz. Zcela novou generaci aplikací letos spustila například Raiffeisenbank či Equa bank, připravuje ji Sberbank.
„V novém prostředí odpadly některé složitější úkony, zkrátil se vzor tuzemských plateb a usnadnily se převody mezi vlastními účty,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká. Aplikace Equa bank zase vychází z prostředí sociálních sítí, intuitivně nabízí jména účtů, tudíž není třeba složitě vyplňovat jejich čísla.
S tím, jak roste počet lidí, kteří používají pro správu účtů smartphony, se banky zaměřují hlavně na vylepšování svých mobilních aplikací. Jde například o rychlejší přihlašování nebo placení, například prostřednictvím otisku prstu. A do budoucna banky nevylučují, že půjde využívat k ověření biometrické údaje, jako je rozpoznání tváře.
