Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se zvýšilo především zadlužení vládního sektoru, a to v důsledku růstu držby vládních korunových dluhopisů nerezidenty, uvedla banka. Rostly i závazky bank, což souviselo se zvýšením stavu přijatých krátkodobých vkladů ze zahraničí a s nákupy krátkodobých bankovních dluhopisů nerezidenty. Závazky ostatních sektorů klesly, a to především díky splácení dříve přijatých úvěrů ze zahraničí.
Český státní dluh prudce vzrostl, na každého Čecha nyní připadá 169 tisíc |
„Celkově lze říci, že jsme letos zejména v prvním čtvrtletí byly svědky výjimečné situace, která s ukončením intervenčního režimu ČNB skončila, a stávající údaje o saldu investiční pozice a zahraniční zadluženosti tak nepředstavují varovný signál o potenciální zásadní makroekonomické nerovnováze,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. Dodal, že české ekonomika se momentálně s žádnou zásadní makroekonomickou nerovnováhou nepotýká, což označil za vzácné.
Vládní sektor se podílí na celkovém zahraničním dluhu 23,2 procenta, zahraniční zadlužení bankovního sektoru včetně závazků České národní banky (ČNB) tvoří 42,5 procenta a na ostatní sektor připadá 34,3 procenta z celkového dluhu. Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 68 procent. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.
Zahraniční dluh Česka stoupá vytrvale. Přes jeden bilion korun se poprvé přehoupl na konci roku 2004, dva biliony korun překonal v roce 2010 a tři biliony na konci roku 2014. Čtyři biliony pokořil letos.
