„Mám obavy a měli bychom dělat všechno pro to, abychom se našimi rozhodnutí neocitli mezi těmi zeměmi na periferii. Jako malá, otevřená ekonomika jsme zcela závislí na vývoji v eurozóně, i když nejsme její součástí a ve chvíli, kdy by se dostala do další ekonomické krize, tak ty dopady na naši ekonomiku to má naprosto bezprostřední,“ řekla Langšádlová při projednávání pozice české vlády k diskusnímu dokumentu Evropské unie o prohlubování hospodářské a měnové unie.
„Stát na periferii není ve prospěch České republiky a jejích občanů,“ podpořil také jasně směřování k euru poslanec ČSSD Lubomír Toufar.
Šéf výboru pro evropské záležitosti, místopředseda lidovců Ondřej Benešík se vyjádřil zdrženlivěji. „Ono by taky záleželo na tom, jestli koruna bude konvertována za 18, nebo za 28,“ řekl lidovec. „Tu diskusi měla vést vláda, primárně ministerstvo financí, jedenkrát ten závazek byl přijatý referendem o vstupu do Evropské unie, ale za tu dobu eurozóna prošla určitými změnami a stav v roce 2004 a v roce 2014 nebo 2017 je jiný,“ uvedl místopředseda lidovců.
Za chybu Benešík označil, že neproběhla diskuse, oproštěná od emocí. „To je obrovský dluh, podle mého názoru zejména těch, kteří seděli na financích, řekl bych přímo na tom nejvyšším místě,“ rýpl si do všech, kdo se od vstupu do Evropské unie vystřídali na postu ministra financí.
Není kam chvátat, vyjednejme si výjimku, řekl poslanec ODS
Odmítavý postoj k přijetí eura zastávali Jan Zahradník z ODS a poslanec Zdeněk Soukup za ANO.
„Není potřeba nikam chvátat, je třeba být opatrní, obezřetní. Musíme si být vědomi, jaká jsou s tím spojena rizika, že budeme nakonec spoluzodpovědní za dluhy zemí, které se jich neumí zbavit,“ řekl Zahradník. Připustil, že jsme se k přijetí eura zavázali hlasováním v referendu o vstupu do Evropské unie. „To je beze vší pochybnosti, ale já bych se spíš přimlouval za to, abychom se snažili vyjednat si výjimku, to je cíl ODS,“ uvedl poslanec Zahradník.
Podle něj bychom měli být velmi opatrní k tezi „ever closer union“, tedy stále užší unie. „Z hlediska hospodářského a měnového vstup do eurozóny pro nás není vůbec výhodný. V roce 2005 byla doba, kdy kdybychom bývali vstoupili do eurozóny a přijali euro, tak jsme možná bez nějakých velkých bolestí překonali ta trauma, která jsou s tím spojená, ale to jsme neudělali,“ řekl.
„Je to otázka načasování a není na to dobrá doba,“ odmítl nyní přijetí eura také poslanec za hnutí ANO Zdeněk Soukup.
České vládě se nezdá Evropský systém pojištění vkladů
Dokument o prohlubování hospodářské a měnové unie, o kterém poslanci diskutovali, označuje za problematické body sociální a hospodářské rozdíly uvnitř členských států eurozóny i mezi nimi, dále odstředivé síly, které mohou oslabovat podporu eura u občanů, a neschopnost eurozóny zcela odolávat otřesům. Poslanci výboru vzali na vědomí pozici české vlády, která podporuje posílení hospodářské a měnové unie, přičemž je pro ni ale zásadní, aby proces „zůstal otevřen všem členským státům a zachovával integritu jednotného trhu“.
Česká vláda ale nepovažuje v krátkodobém horizontu za vhodné otevření diskuze o změnách primárního práv Evropské unie, považuje za problematický návrh nařízení zřizující Evropský systém pojištění vkladů a v oblasti unie kapitálových trhů nesouhlasí česká vláda s přesunem pravomocí na evropskou úroveň. Nesouhlasí s případným vznikem orgánu dohledu nad evropskými kapitálovými trhy a s přesunem přímých dohledových pravomocí na evropské orgány.
Premiér Bohuslav Sobotka před pár dny řekl, že země, které neplatí eurem, by mohly mít podle Česka pozorovatelský status při jednání ministrů financí eurozóny. Mezi zeměmi, které euro mají a které ne, by podle něj neměly vznikat příkopy. Podle Sobotky je zřejmé, že Francie či Německo budou usilovat o větší integraci, posílenou spolupráci eurozóny v celé řadě oblastí. Česko podle něj nesmí dopustit, aby v eurozóně vznikala rozhodnutí, která na naši zemi budou mít dopad, zatímco je země nebude mít možnost ovlivnit.
