Všechny politické strany (s výjimkou ČSSD) navrhují změny v evidenci tržeb včetně hnutí ANO, které bylo jejím autorem. Zcela by ji zrušily dnešní opoziční strany (ODS, TOP 09, ale i Zelení), zbytek politického spektra by ji zachoval, ale povinnost zmírnil. Malí podnikatelé do půl milionu (KDU-ČSL do milionu) by byli z režimu vyjmuti, Piráti a ANO by vyňali e-shopy.
Pokus o zmírnění EET tu byl už loni na jaře, nicméně při konečném schvalování EET z něj sešlo – hlavně kvůli obavě z četných výjimek. Rýsuje se také zavedení jednoho inkasního místa, které bylo naplánované už za Nečasovy vlády. Jde o to, že by podnikatelé posílali zdravotní a sociální odvody za zaměstnance a jejich zálohy na daň z příjmů v jednom balíku na jedno místo – ne na tři jako dnes. Chtějí ho víceméně všechny strany – jen komunisté to vůbec nezmiňují.
Nebude to ale hned, ministerstvo financí má aktuálně připravenou novelu zákona o daních z příjmů, která by tuto změnu zavedla do praxe – včetně nutného nastavení IT systémů – nejdříve v roce 2021.
Za nepřátele považuje podnikatele tradičně KSČM – na milost bere jen malé a střední podniky, ale jejich ohlašovaná podpora je mlhavá. Komunisté by zestátňovali firmy ve strategických odvětvích a obecně danili velké firmy. A zaměstnancům by zajistili delší dovolenou, proplácení prvních tří dnů nemocenské a sešněrovali by působení agentur práce. Poslední tři body mají společné s ČSSD.
Společnou mají i myšlenku založení nové státní banky, která by poskytovala nízko úročené úvěry podnikatelům. Proč k těmto účelům nestačí dnešní Českomoravská záruční a rozvojová banka, je záhadou.
ODS má podnikatelský program zčásti postavený na popření toho, co udělala současná vláda – zrušila by EET, kontrolní hlášení, zákaz kouření v hospodách či omezení otevírací doby v obchodech o svátcích. S ANO a TOP 09 se shodne na snížení ceny práce – slibuje menší odvody pro podnikatele i zaměstnance. V programech se nikdo nebrání zaměstnávání cizinců, dokonce ani Okamurova SPD. Urychlení pro získání pracovního povolení slibují ANO a Zelení.
Vstřícně se strany staví k malým a středním podnikům. KDU-ČSL by jim uvolnila pravidla pro zaměstnávání, ČSSD by jim zvýšila daňové odpočty, ODS nabízí vyšší odpisy na výzkum a inovace. Hnutí ANO zase slibuje daňové pobídky nebo dotační programy pro podnikatele na venkově (zda jen pro malé, nespecifikuje) a finanční kompenzace pro vesnické koloniály. SPD by malým podnikům dávala za vytvoření místa pobídky, jaké dnes dostávají velcí zahraniční investoři.
Strany tentokrát téměř neútočí na živnostníky. Jen ČSSD by chtěla jejich zdanění přiblížit malým podnikům a Zelení by zase přiblížili jejich zdanění zaměstnancům. V překladu to zřejmě v obou případech bude znamenat zvýšení odvodů či daní.
Naopak úlevy by drobným samostatným podnikatelům přinesla ODS – zavedla by pro ně paušální daň bez dalších kontrol. To chtějí i Starostové a SPD. Paušály pro „malé příjmy“ prosazují také komunisté, není ale jasné, zda to platí pro živnostníky. ANO slibuje podnikatelům poskytujícím služby s vysokým podílem lidské práce snížit DPH z 21 na 10 procent.
Část programů provází populistický slib „došlápneme si na velké korporace“. ČSSD pro ně chce zavést progresivní zdanění a sektorové daně, podobně chtějí přitvrdit komunisté. Zastavit „vyvádění zisků“ avizují i SPD. Starostové a Piráti by k reinvestování zisku v Česku (namísto jeho vyplácení vlastníkům do zahraničí) motivovali – například výměnou za vyšší odpisy.
Jak strany podpoří či zregulují podnikání: