Své o tom ví irský dopravce Ryanair, který v září a v říjnu rušil až padesát letů denně, i český Travel Service, který o jediném srpnovém víkendu měl hned dva výrazně zpožděné lety. Let z egyptské Hurghady se zpozdil o den a půl. „Klientům jsme se omluvili a ohledně kompenzací jsme je odkázali na leteckou společnost,“ uvedl na dotaz MF DNES Jan Bezděk, mluvčí cestovní kanceláře Fischer, jejíž klienti byli na palubě.
Největší nárůsty žádostí o finanční kompenzace hlásí zprostředkovatelé. „V létě vzrostl počet stížností meziročně zhruba o 75 procent,“ říká František Herynk, ředitel zprostředkovatelské Click2Claim. Firmy, která podle něj loni přijala žádosti o finanční náhradu od 14,5 tisíce lidí. „Máme dvakrát víc případů oproti loňskému roku. Letos nám formulář se stížností na webu vyplnilo kolem osmi tisíc klientů,“ říká Eva Jurčíková, mluvčí společnosti Vaše nároky.cz.
Polovina žádostí není oprávněná
Zhruba polovina žádostí se podle ní po bližším zkoumání ukáže jako neoprávněná. Například jde o let mimo EU nebo zpoždění nedosáhlo nejméně tří hodin. Případně šlo o mimořádné okolnosti, které dopravce z odpovědnosti za zpoždění vyviňují (počasí, živelní katastrofy, politická situace, stávka zaměstnanců na letišti atd.).
Důvodem nárůstu je kromě osvěty mezi klienty také častější spolupráce zprostředkovatelů s cestovními kancelářemi, pojišťovnami a prodejci letenek. „Jejich prostřednictvím jsme schopni oslovit velkou masu lidí a informovat je, že podle evropské legislativy mají nárok na kompenzaci,“ říká Herynk.
Na trhu se pohybuje nejméně desítka společností, které službu nabízejí, často jsou součástí celoevropského řetězce. Ze získané částky si za své služby strhávají zhruba čtvrtinu. Dopředu klient však nic neplatí a neúspěšné vymáhání je zdarma. Většinu kompenzací se podaří získat mimosoudně, menší část sporů pak míří k soudům po celé Evropě.
Částku až 600 eur za zpožděný let může klient ale získat celou sám. V první řadě by měl požádat o odškodnění přímo leteckou společnost – kdo se neozve, má smůlu. Stačí se prokázat letenkou a palubní vstupenkou a popsat okolnosti.
Pokud letecká společnost takovou žádost zamítne a klient je přesvědčen, že za zpoždění či zrušení letu může dopravce, má možnost obrátit se na Českou obchodní inspekci (řeší spory s českými podnikateli) nebo na Evropské spotřebitelské centrum (ESC).
„Stížnosti na odmítnutí kompenzace rostou meziročně odhadem o pět až deset procent,“ říká Ondřej Tichota, mluvčí ESC, jehož právníci bezplatně pomáhají českým spotřebitelům řešit mimosoudní cestou spory s podnikateli z jiných zemí EU, Norska a Islandu. Vedle letenek jde například o neúspěšné reklamace.
Lidé se také mohou obrátit na Úřad pro civilní letectví, který pro klienta prověří, za jakých okolností ke zrušení či zpoždění letu došlo a zda je vinna aerolinka. Mezi mimořádné okolnosti patří například pokyn odložit let ze strany Řízení letového provozu, protože nebe je „přeplněné“ nebo je na vině silný vítr, který neumožňuje přistát.
„Letos jsme zatím zaznamenali 620 stížností, za celý loňský rok to bylo 672. Řešíme jen špičku ledovce, dostanou se k nám jen případy, kdy ke kompenzaci nedojde nebo klient nesouhlasí s vypořádáním,“ říká mluvčí úřadu Vítězslav Hezký. Celkové číslo, kolik na kompenzacích letecké společnosti Čechům vyplatily, není možné získat, aerolinky se jím nechlubí.
Při nezaviněném i zaviněném zpoždění má klient vždy nárok na péči ze strany letecké společnosti. Jde o občerstvení (zpoždění nad dvě hodiny), zajištění noclehu (zpoždění přes noc) a dopravy mezi letištěm a hotelem. Pokud společnost péči nenabídne automaticky sama, může klient přiměřené náklady vyúčtovat dopravci následně – účtenky mu pošle buď sám, nebo k tomu může využít zprostředkovatele či organizace chránící spotřebitele.
