Společnost Hyperloop Transportation Technologies brzy zveřejní výsledky první studie, která ověřuje životaschopnost potrubní přepravy cestujících. Bude obsahovat údaje, za jakých podmínek se komerční provoz kapslí v trubce rychlostí až 1 200 kilometrů v hodině vyplatí ve Spojených arabských emirátech.
„Další kroky budou záviset na jednání s tamní vládou. Zda budou chtít stavět hned 140 kilometrů dlouhé propojení měst Abú Zabí a Al Ajn, či zda se nejdříve postaví krátká trať o délce pěti nebo deseti kilometrů a teprve pak se pustíme do té delší,“ říká v rozhovoru pro MF DNES provozní ředitel Hyperloop TT Andres de Leon. Už teď se prý ukázalo, že celková návratnost projektu se pohybuje mezi 15 až 20 lety. Tedy je mnohem rychlejší než u vysokorychlostní železnice.
Pro Česko budou výsledky „pouštní“ studie zajímavé. Se stejnou firmou totiž vedení Brna letos v lednu podepsalo memorandum o porozumění. Firma uvažuje, že by moravskou metropoli propojila s Prahou a Bratislavou. Nyní shání peníze na vytvoření analýzy, jež odhalí, jaký potenciál by mohla mít potrubní doprava v Česku.
„Pokud vycházíme ze zkušeností z Abú Zabí, vyjde vypracování studie proveditelnosti na 1,2 až 1,5 milionu dolarů. Zhruba polovinu jsme zaplatili my, druhá šla z veřejných peněz,“ říká de Leon. S podobným modelem počítá i v Česku. „Jednáme s různými institucemi, abychom prostředky na financování získali. Zatím máme zhruba čtvrtinu,“ dodává.
Na financování studie se má podílet rovněž město Brno, což opoziční zastupitelé kritizují. „S ohledem na to, že vše je ve fázi testování a prototypů, jsem přesvědčen, že výzkum by měl hradit soukromý investor, jako tomu je doposud. Nebo formou výzkumu na univerzitách a jejich spolupráce, jako tomu je například na mnichovské technické univerzitě,“ říká bývalý primátor města Roman Onderka.
Magistrát si však od spolupráce slibuje víc, vypracování studie proveditelnosti nemá být jejím jediným výstupem. „Cílem spolupráce je zejména vytvoření a podpora brněnské vědecko-průmyslové komunity kolem technologie Hyperloop,“ říká mluvčí brněnského magistrátu Zuzana Šrámková.
Potrubní pošta pro lidi Hyperloop přesáhla 320 km/h, návrh je 1 300 km/h |
„V uplynulých měsících proběhlo několik koordinačních schůzek týkajících se aktivit města Brna při vývoji technologie Hyperloop. Do procesu se aktivně zapojil také Jihomoravský kraj a Jihomoravské inovační centrum. Upřesňovaly se detaily zapojení místních vědců, vývojářů a firem do procesu zpracovávání připravované studie proveditelnosti a její podmínky a parametry,“ dodává Šrámková.
Ministerstvo dopravy je zatím zdrženlivé. „Chybí řada klíčových informací, bez nichž nelze tento projekt zatím zařadit do dopravních plánů. Dosud jsme s žádnou sousední zemí na toto téma jednání nevedli ani ho neplánujeme. Pro řešení dálkových vnitrostátních, případně mezistátních relací chceme budovat primárně systém vysokorychlostní a běžné železnice,“ říká mluvčí resortu Tomáš Neřold.
Situace se podle něj může změnit, pokud se hyperloop ukáže jako funkční a ekonomicky výhodný. „Některé základní odpovědi by mohla dát právě studie proveditelnosti, k níž se zavázalo v memorandu o porozumění Brno. V každém případě s touto technologií dosud české právní prostředí nepočítá,“ dodává Neřold.
Střed Evropy je prý pro hyperloop ideální
De Leon tvrdí, že střed Evropy je pro podobné projekty ideální. „Na rozdíl od Francie nebo Španělska tu zatím neexistují vysokorychlostní železnice. A je tu příležitost přeskočit rovnou na další úroveň hromadné dopravy po zemi. Je tu vysoká hustota zalidnění, dost potenciálních zákazníků,“ tvrdí.
Hyperloop TT je jen jednou z firem, která se o dopravu budoucnosti prostřednictvím pasivní magnetické levitace v trubce snaží. Konkurenční Hyperloop One letos v létě otestoval modelový prototyp, který v nevadské poušti ujel téměř půl kilometru.
Do tří let zkušební hyperloop a pak už to půjde rychle, odhaduje šéf HTT |
Testovací jízdy však chystá u francouzského Toulouse také Hyperloop TT. „Kapsle bude v životní velikosti. Trubka bude mít délku 1,6 kilometru a průměr čtyři metry. Právě objednáváme součástky, první testovací jízda – pochopitelně zatím bez lidí – by mohla proběhnout za rok až dva,“ uvádí de Leon.
Zpoždění prototypu oproti konkurenci vysvětluje odlišným přístupem. Firma se vrhla hlavně na uzavírání dohod s vládami v různých koutech světa, vedle Emirátů a Česka také třeba v Indii či Jižní Koreji.
„A samozřejmě nesmíme podceňovat bezpečnost. Myslíme, že koncept hyperloopu je bezpečný sám o sobě. Je imunní vůči povětrnostním podmínkám, nemá křižovatky a vše řídí počítač. Lidé na něj jen dohlížejí. Pokud nastane problém, jste blízko, na zemi, neletíte ve vzduchu. A hledáme cesty, jak to celé zabezpečit před teroristy a kyberútoky,“ dodává de Leon.
