Zapojení privátního kapitálu spočívá v tom, že stát do výstavby nevloží vlastní peníze, ale přenechá stavbu kompletně na soukromém investorovi. Tomu pak, jakožto koncesionáři, platí za bezchybný provoz na daném úseku po předem sjednanou dobu.
„Ve smlouvě máme jasný harmonogram, jak se krok po kroku dostat k výběru koncesionáře. Na začátku příštího roku PPP projekt představíme všem potenciálním zájemcům na trhu, následovat bude kvalifikace a samotný soutěžní dialog s vybraným okruhem uchazečů. Poradce, který má zkušenost s podobnými dálničními projekty, je důležitý pro to, aby stát při jednání se soukromým investorem získal co nejlepší podmínky a nastavil vše správně,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok (ANO).
Dálnice v rukou soukromníků. Vláda zkusí píseckou D4 dostavět modelem PPP |
V Česku se stát v minulosti pokoušel pomocí PPP postavit například úsek dálnice D3 mezi Borkem a Bošilcem, nebo ostravskou část D1, která je „známá“ především kvůli zvlněnému povrchu a následným dopravním omezením. Všechny tyto úseky ale nakonec byly stavěné konvenčním způsobem, tedy financováním prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.
Očekávaný harmonogram dostavby D4 by ale podle ministerstva ještě mohly zkomplikovat případné spory u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), nebo problémy při získávání stavebního povolení. Podle ministerstva jsou už pro celý plánovaný úsek vydaná územní rozhodnutí, příští rok se bude vyřizovat nové stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Ředitelství silnic a dálnic také bude pokračovat ve výkupech pozemků.
Dostavba dálnice D4 je pilotním projektem, kterým chce ministr Ťok otestovat možnost zapojení soukromého kapitálu do stavby dopravní infrastruktury. Výběr poradce představuje první krok v tomto projektu, který ale už nyní nabírá zpoždění. První tendr na poradce zrušil loni v dubnu, ani nová soutěž se neuskutečnila bez komplikací, když výběr poradce napadla společnost PwC ČR, která se v soutěži umístila druhá.
Důvodem pro využití PPP projektů je očekávaný konec dotační politiky Evropské unie. „V horizontu tří až šesti let se výrazně omezí evropské prostředky na výstavbu dálnic. Musíme se proto připravit na jiné modely financování, jako je právě PPP. Do budoucna bychom tímto způsobem rádi stavěli tam, kde máme ucelený úsek dálnice v délce aspoň 30 km a získáme platné územní rozhodnutí. V úvahu přichází například D7, případně i D6 nebo D35,“ dodal Ťok.
