Na první pohled vypadá průvodka k novému elektronickému receptu jako obyčejný kus kancelářského papíru ve formátu A5, na němž chybí razítko lékaře, jeho rukou psaný podpis i rodné číslo pacienta.
To, co je na e-receptu podstatné, nejsou názvy léků, ale v horní části listiny umístěný dvanáctimístný identifikační kód receptu a čárový kód. Právě ten lékárník čtečkou naskenuje a připojením na centrální úložiště elektronických receptů ví, jaký lék a pro koho má vydat a který lékař jej elektronickým podpisem signoval. Tak vypadá e-recept, který by měli všichni lékaři povinně vydávat od 1. ledna 2018.
„Systém dramaticky zvýší transparentnost a má ušetřit i peníze,“ řekl k zaváděné novince končící ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). O zapojení do systému podle něj požádalo 47 300 lékařů z celkového počtu 53 tisíc, včetně stomatologů.
Většina z nich má však k novince výhrady. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů v Kraji Vysočina Jiřího Havránka není systém zavedení e-receptů dokonale připraven.
Lékařům, kteří se od ledna nepřidají, hrozí vysoké pokuty
„Je komplikovaný, složitý a původní představy zatím nenaplňuje. Není vyřešené, jak se budou psát recepty na návštěvách u pacientů, jak u lékařů- důchodců, kteří si mohou pro svou osobu recept napsat. Zatím se nemůžeme ani podívat, zda dochází ke zdvojení psaní léků. Ten systém má pořád spoustu much. Myslím, že bylo předčasné spustit to takhle naostro od 1. ledna. Ideální by byl souběh e-receptů a těch papírových,“ domnívá se Havránek.
Mnozí pacienti na Vysočině se s e-receptem již setkali. Například všechny krajské nemocnice vydávají v rámci pilotního projektu elektronické recepty již od podzimu. Postupně se v posledních týdnech začali přidávat i praktičtí lékaři. Pokud tak od 1. ledna 2018 neučiní, hrozí jim, mimo výjimek stanovených vyhláškou, až dvoumilionová pokuta.
„Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) však v takových případech bude postupovat velice individuálně a vždy bude posuzovat konkrétní důvody, kvůli kterým nebylo možné e-recept vystavit,“ řekla mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
Už nyní je však zřejmé, že ne všichni lékaři se stihnou do systému zapojit v termínu. „Vím, že si většina kolegů z Vysočiny požádala o přístupové údaje. Ale vzhledem k tomu, že SÚKL nestihne vyřídit včas všechny žádosti, část lékařů se nebude moci připojit,“ říká Havránek.
Nemají elektronický podpis, nepřišly přihlašovací údaje
Podle ministerstva však úřad na řešení problému intenzivně pracuje. „Veškeré žádosti, které byly SÚKL zaslány do 24. listopadu včetně, jsou již zpracovány a odeslány na Českou lékařskou komoru ke kontrole. SÚKL podle našich informací intenzivně pracuje i na žádostech, které přišly po tomto termínu, aby bylo možné všechny subjekty zapojit co nejdříve,“ řekla mluvčí Čechová.
Lékaři, kteří na systém najíždějí, kritizují především jeho technickou a administrativní náročnost.
„Abych vůbec dostala přístupové údaje, musím si poslat žádost na SÚKL, kterou musím podepsat elektronicky. A třeba spousta starších doktorů elektronické podpisy ani nemá. Dále, řadě lékařů ty přístupové údaje vůbec nepřišly a čekají na ně strašně dlouho. Například moje žádost byla podaná 1. června a údaje mi dorazily až 8. listopadu. A to až díky mé urgenci na infolince, na kterou je docela problém se dovolat,“ popisuje své zkušenosti mladá praktická lékařka z Jihlavy, jež chce zůstat v anonymitě.
Pro lékaře, kteří mají běžné uživatelské schopnosti v oblasti IT technologií, je složité už jen samotné zavedení celého systému do praxe.
„Kdo si nezajistí IT specialistu, který by ho tím spletitým systémem provedl, ten to sám nedokáže. U nás na okrese to sám zvládne jediný lékař, který má navíc doktorát z IT. Ale ten nemůže všem pomáhat,“ připomíná Havránek.
Pro každého doktora to bude investice v řádech desítek tisíc
Do systému museli praktičtí lékaři investovat také nemálo financí. Náklady jsou podle Havránka v řádu desítek tisíc korun. „Například kolegové, kteří dosud nepracovali s počítačem, si jej teď museli pořídit. Dále bylo nutné koupit laserovou tiskárnu a zaplatit IT specialistu, který by to celé propojil, sladil a uvedl do chodu. Dražší bude podle mě od Nového roku i aktualizace zdravotnického softwaru,“ podotkl Havránek.
Ještě hůř jsou na tom vesničtí lékaři, kteří mají dvě i tři ordinace v různých obcích nebo městech. „Ti si musí vozit notebook a laserovou tiskárnu s sebou, nebo pořizovat větší počet kusů vybavení. Já mám například v ordinaci ve Stonařově čtyři tiskárny. Dvě má sestra, dvě já. Některé tiskopisy se totiž musí psát na jehličkové tiskárně, jiné na laserové. V druhé ordinaci v Jihlavě mám další dvě tiskárny,“ přibližuje Havránek s tím, že na Jihlavsku ví minimálně o dvou lékařích, kteří raději svou praxi ukončili.
Se zavedením e-receptů to ještě bude boj. O odkladu se vedou stále bouřlivé debaty i ve Sněmovně. Proti současné podobě jsou například ODS a Piráti. Občanští demokraté minulý týden neuspěli s návrhem, aby poslanci mohli už tento týden schvalovat možný odklad zavedení povinných elektronických receptů.
Pro odklad chtěla část poslanců využít technickou vládní novelu, která rozšiřuje podle evropských předpisů vymezení správné výrobní praxe pro transfuzní zařízení.
