Urny s popelem deseti zemřelých čekají na místo v kolumbáriu kroměřížského hřbitova. Už loni tady postavili dvě nové zdi po čtyřiceti výklencích, zaplnily se ale takřka okamžitě a nyní se čeká na stavbu další, v pořadí už pětadvacáté.
„Ve městě jednoznačně převažuje zájem o kolumbária a urnové hroby nad klasickými,“ řekl správce hřbitova v Kroměříži Karel Hickl.
Jedna čtyřicetimístná část kolumbária vyjde město přibližně na 400 tisíc korun, včetně osazení jednotlivých schránek a okolních úprav.
„Chceme ji postavit v příštím roce, abychom poptávku uspokojili,“ doplnil místostarosta města Marek Šindler.
V Kroměříži zatím mají kde stavět, zato ve Vsetíně už doslova bojují s místem. Radnice proto koupila další pozemky a připravuje rozšíření současného hřbitova. Poroste směrem k Jasence a také tady budou výhradně kolumbária, případně urnové háje, tedy hroby o velikost jednoho metru čtverečního. Termín ještě nepadl.
„Studii máme hotovou, v rozpočtu na příští rok ale částka na stavbu vyčleněná není,“ uvedl místostarosta Tomáš Pifka.
Vsetínský hřbitov na Horním městě zásadně omezuje spodní voda. Ne celá plocha je vhodná pro pohřbívání do země. Lidé, kteří dávají přednost této variantě, tak obvykle volí hřbitov v některé z okolních obcí.
Klasické hroby lidé už moc nechtějí
I ve Vsetíně platí, že se lidé stále častěji ptají po urnových hrobech, kolumbáriích nebo mají zájem uložit popel zemřelého na vsypové loučce. To je zřejmě nejsnadnější možnost, v udržovaném trávníku se vyhloubí jamka, obsah urny se do ní vysype a zase se přihrne hlínou. Místo je to důstojné a bez dalších investic nebo povinností.
„I tady jsme ale na konci, ještě možná rok a loučka bude plná,“ odhaduje vedoucí kanceláře hřbitova ve Vsetíně Pavla Oravcová.
Právě změna požadavků vychází městům vstříc a dává jim naději, že nebudou muset hledat plochy pro zcela nová pohřebiště. A třeba ve Zlíně, kde je kapacita Lesního hřbitova dostatečná dokonce až do roku 2100 nebo snad i o padesát let více, zase pomůže zachovat jeho unikátní přírodní ráz.
„I my pozorujeme, že lidé už nechtějí pečovat o hroby, mít povinnost je udržovat. Klasická hrobová místa se pomalu ruší a plní se kolumbária,“ popsal situaci jednatel společnost Pohřebnictví Zlín Milan Macura.
Jedno nové v krajském městě otevírali před rokem a z 90 procent už je naplněné. „Budeme hledat místo pro další,“ dodal.
Při výběru hraje roli potřebná péče i cena
Rozdíl je nejen v péči, kterou je nutné místu posledního odpočinku věnovat, ale i v jeho ceně.
Například ve Zlíně vyjde desetiletý pronájem místa v kolumbáriu na 5 tisíc korun, včetně desky, na kterou rodina nechává vytesat jméno zemřelého a patřičná data, urnový hrob o velikosti metr krát metr vyjde na 700 korun za stejné období. Jenomže k tomu se musí připočítat cena za betonový rám, náhrobek a krycí desky, což se může pohybovat mezi dvaceti až čtyřiceti tisíci. S velikostí hrobu pak roste i cena.
Pokud pozůstalí musí čekat na místo pro uložení urny, mohou ji mít doma nebo nechat v úschově u pohřební služby či přímo na hřbitově. Běžně to jde zhruba rok.
Zatímco ve městech se lidé hrobů zbavují, v menších obcích se stále ještě udržují po generace a ruší se jen málokdy. Zároveň ale platí, že místní rodiny hrobové místo mají, a proto hřbitovy nerostou tak rychle.
Přesto třeba ve Střílkách zbývá odhadem deset posledních míst. Tamní hřbitov patří k nejznámějším v kraji, pochází z doby baroka a lidé ho znají díky mnoha aktivitám pro jeho záchranu a rekonstrukci (viz též Hřbitov plný barokních soch láká i Američany, Střílky jej opravují).
„Zvětšovat ho nepřichází v úvahu, musí se uchovat v co nejpůvodnějším stavu. Proto ani po dohodě s památkáři nepřidáváme další hroby do blízkosti obvodových zdí,“ vysvětlil starosta Střílek Viktor Ganjuškin.
