Z jedné strany stovka, z druhé dvoustovka. ČNB ukázala nejhorší padělky

Česká národní banka eviduje kolem tří tisíc padělaných bankovek ročně. A zatímco některé jsou pro oko laika k nerozeznání podobné originálu, u jiných musí člověk kroutit hlavou nad tím, jak se vůbec mohly dostat do oběhu. Špatný ořez, černobílé provedení, chybějící ochranné prvky či převrácený tisk prozradí falzifikáty na první pohled.

Každoroční statistiky o počtu padělaných bankovek zveřejňuje Česká národní banka (ČNB) až v březnu. Podle Jiřího Rotta, experta na ochranu platidel z ČNB, však bude výsledek zřejmě podobný jako v minulých letech. Za rok 2016 evidovala banka 3 646 falzifikátů. „Samozřejmě mezi padělky převažuje národní měna. Na druhém místě jsou eura, pak americké dolary,“ dodává Rott.

V portfoliu České národní banky si pak lze prohlédnout více i méně vydařené falešné bankovky. „Z historie jsou známé některé ručně kreslené padělky nebo ty, které byly vytisknuté na nějakém jednobarevném tonerovém zařízení,“ říká Rott a ukazuje papírky, jež připomínají spíše platidla z dětské stolní hry.

Mezi nejhorší padělky patří třeba takové, které mají z každé strany natištěnu jinou měnu, jejich rub je vzhůru nohama nebo jsou špatně ořezané a chybí na nich ochranné prvky. I takové bankovky se však občas kvůli nepozornosti dostávají do oběhu.

Stačí rychlá kontrola

Rott popisuje, že k odhalení padělku je zapotřebí věnovat pozornost jen několika faktorům. „U papírové bankovky už na omak člověk pozná, zda jde o speciální, nebo obyčejný papír. A pak samozřejmě ta rychlá kontrola – podívat se proti světlu na vodoznak a ochranný proužek,“ radí expert.

Připouští zároveň, že zručnější padělatelé dokážou napodobit i ochranné prvky. Odborník však podle něj nepravou měnu vždy pozná. „Občas jsou padělky hodně kvalitní, ale vždy se dají odhalit. Samozřejmě záleží na okolnostech při přijímání peněz a znalostech ochranných prvků,“ dodává. 

Co s padělkem

Pokud má člověk podezření, že se do jeho peněženky dostaly falešné mince či bankovky, měl by je odnést na policii, přímo do České národní banky nebo do některé z poboček obchodních bank. Vědomé používání padělku je trestným činem. Pokud se v bance ukáže, že je mince či bankovka pravá, bude vrácena původnímu majiteli. Za padělek se náhrada neposkytuje.

Technologický pokrok hraje do karet spíše podvodníkům – falzifikáty od „profesionálů“ bývají stále věrnější předloze. Zvládnou imitovat opticky proměnlivé barvy, jimiž disponují třeba české bankovky. V několika případech se pachatelům podařilo napodobit i hologram, laserem vytvořený obraz zachycující trojrozměrnou strukturu, kterým jsou opatřena například eura.

Stupnice nebezpečnosti

V České národní bance se padělkům věnuje speciální oddělení: zkušebna platidel. „Od roku 1940 tu máme fyzicky uložené všechny padělky, které byly zadržené na území republiky. Jsou to předměty, které jsou důkazy trestných činů,“ vysvětluje Rott. U devadesáti procent zadržených měn není podle Rotta nutná podrobná expertiza a sáhodlouhý proces ověřování pravosti. K přesnější analýze dochází jen v ojedinělých případech, například na vyžádání policie.

Padělky jsou rozřazovány do pěti skupin podle úrovně nebezpečnosti. Do první kategorie spadají nejnebezpečnější padělky, které na první pohled nejde od originálu takřka rozeznat. Zařazeny jsou v ní například falešné stodolarové a padesátidolarové bankovky. Do druhého stupně pak spadají i některé důvěryhodné padělky českých bankovek. Naopak do posledního pátého stupně patří ty nejúsměvnější napodobeniny. „U české měny je nejvíce padělků ve čtvrtém stupni. Je vidět, že kvalita většiny z nich není vysoká a dá se z toho vyvodit, že se padělky určitě dají odhalit,“ uzavírá Rott.