V době, kdy každý výživový poradce tvrdí něco jiného, je těžké vyznat se v tom, co je pro lidské tělo dobré, a co naopak není. Na jednom se však shodnou: rozhodně nedoporučují hladovět. A právě na pocitu hladu postavila svou marketingovou kampaň nejedna firma nabízející potravu formou instantního nápoje. Nápoje, který podle mnohých výrobců může svým obsahem živin nahradit normální stravu.
Největší konkurence? Kvalitní strava
Před pěti lety to byl Soylent, o dva roky později český nápoj Mana a letos v lednu se ke světovému boomu přidal ještě tuzemský RealFood. Nová značka přišla kromě obvyklých slibů v podobě nejvyšší kvality a vyváženého obsahu nápoje také s tím názorem, že sebelepší instantní nápoj nemůže nahradit normální potravu
„Největší konkurencí je pro nás kvalitní strava, jakou je například steak s avokádem a kouskem brambor. S touhle konkurencí se ale bít nebudeme a ani nechceme,“ tvrdí Tomáš Rajchl, který stojí v čele dva roky starého projektu za několik milionů korun.
Mana z Čech putuje do vesmíru. Letos se začne vyrábět v USA |
Instantní nápoj, do jehož vzniku vedoucí projektu sám investoval a na kterém spolupracoval mimo jiné s českou společností Artifex instant či japonskou firmou Rivers, by podle Rajchla neměl sloužit jako náhražka stravy, ale spíše jako alternativa v nouzi.
„Člověk často vynechává jídla, protože si není schopný zajít do kantýny nebo si něco uvařit doma a vzít si to do práce. Takových lidí je většina,“ míní Ivan Zach, prezident Aliance výživových poradců, který se výživě věnuje přes 40 let.
„Když bude mít člověk na výběr mezi kvalitním steakem se zeleninou z babiččiny zahrady a instantním nápojem, jakým je RealFood, vždy mu doporučím, aby sáhl po steaku,“ konstatuje Rajchl. Svůj nápoj však považuje za dobrou alternativu pro ty, kteří na takové jídlo nemají čas a jsou ochotni za jeden instantní oběd zaplatit zhruba 80 korun. Prodejné balení pak vychází na 2 100 korun.
Desítky tun a zahraniční trh
První výrobní fáze produktu činila 3,5 tuny, za rok chce Rajchl vyrobit desítky tun instantního prášku, který se poté, co jej otestuje na českých spotřebitelích, chystá expandovat na zahraniční trh a rozšířit do kamenných obchodů. „Češi jsou pro testování ideální, protože jsou velmi kritičtí,“ tvrdí.
Světový boom funkčních potravin odstartoval před pěti lety s již zmiňovaným produktem Soylent vyvinutým inženýrem Robertem Rhinehartem. V návaznosti na něj vznikaly další podobné instantní nápoje či kaše. Některé výrobky však musely být později staženy z prodeje poté, co se u části zákazníků vyskytla nevolnost.
Rajchl je stejně jako ostatní výrobci přesvědčený o tom, že při konzumaci jeho výrobku žádné nebezpečí nehrozí. „Kdyby šel člověk do takových extrémů, že by toho vypil šest litrů za den, tak by mu asi nebylo úplně dobře. Ale to by nebylo po ničem,“ vysvětluje Rajchl, který jediné potenciální riziko vidí v zatížení ledvin kvůli nadměrné konzumaci bílkovin. „Není ale možné, aby toho někdo tolik vypil,“ dodává.
Kritici proti tomuto typu potravy také argumentují tím, že se u jeho spotřebitelů vytrácí sociální život spojený s konzumací jídla v restauracích. Na druhou stranu to, jakým způsobem, jak moc a jestli vůbec se instantní nápoje rozhodne zákazník konzumovat, je svobodná volba každého člověka.
