Minulý týden se návrh na barevné značení cukrů, tuků a soli od pětice společností Nestlé, Mondelez, Unilever, Pepsi Cola a Coca-Cola dostal na stůl Evropské komise. „Jednání bylo konstruktivní, nicméně jde pouze o začátek složité diskuse na půdě EU, která, věříme, vyústí v jednotné značení potravin,“ uvádí mluvčí Nestlé Andrea Brožová.
Se společným návrhem na to, že své výrobky „obarví“ podle toho, kolik obsahují cukru, tuků a soli, přišla zhruba před rokem šestice obřích firem. Podobný systém funguje ve Velké Británii a díky němu zákazníci ihned jasně vidí, že musí počítat s velkým příjmem cukru, tuku či soli. Nyní už zmínění výrobci značek, jako je Orion, Milka, Hellmann’s či Magnum, mají přesnější představu, jak by mohl vypadat systém pro celou Unii.
Na první pohled se zdá, že si na sebe výrobci cukrovinek, sladkých limonád či majonézy pletou bič. Ve skutečnosti jen myslí na budoucnost.
Semafor škodlivosti. Obaly prozradí, kolik je v jídle cukru či soli |
V Evropě jsou totiž pod velkým tlakem kvůli tomu, aby jejich výrobky byly zdravější. Hlavně cukr stojící za neustálým nárůstem obezity musí snižovat. V některých zemích, jako je Velká Británie či Francie, už firmy čelí nějakým formám daně z cukru a další země se pravděpodobně ke zdanění připojí.
Hotový návrh firem pro Evropskou komisi obsahuje hraniční hodnoty pro cukry, tuky a sůl, při nichž se mění „výstražné“ barvy. Na rozdíl od britského modelu, kde jsou tyto hodnoty určené pro 100 gramů nebo 100 mililitrů, v Unii výrobci prosazují značení podle porcí. A ty jsou u různých produktů různě velké.
Některým kritikům – zejména spotřebitelským organizacím – se to nelíbí. Záleží totiž na tom, jakou velikost porce výrobce stanoví. „Pokud chceme srovnávat nutriční hodnoty jednotlivých výrobků mezi sebou, tak by bylo logické uvádět hodnoty na 100 gramů výrobku. Jedná se o jakýsi standard a spotřebitel to tak bere,“ říká Hana Málková, jednatelka společnosti STOB zaměřující se na boj proti obezitě.
Pozor na velikost tyčinky
Výrobci si už nechali od odborníků z několika evropských univerzit navrhnout systém, jak určovat porce jednotlivých druhů potravin. A z namátkového výběru je vidět, že navržené porce se často liší od těch současných, které si stanovil každý výrobce sám. Často jsou menší, někdy ale i větší.
MF DNES vybrala několik výrobků od zúčastněných firem a automatem na internetových stránkách projektu je nechala vybarvit. Stejně jako pochoutka Margotka svítí jedním červeným světlem tyčinka Mars. Pro tyčinky je porce odborníky stanovena na 30 gramů. U Margotky je to dnes 50 gramů, u Marsu 47 gramů.
Z uvedeného je jasné, že buď budou muset firmy měnit hmotnost výrobků, aby odpovídala jedné, dvěma či více porcím, nebo si zákazník bude muset dávat velký pozor na uváděná čísla. Ulomit z tyčinky Mars 17 gramů bude totiž asi nadlidský úkol.
Podle Málkové bude největší problém právě s jednoporcovými výrobky, jako jsou zmíněné tyčinky nebo zmrzliny. „Spotřebitel by očekával, že porce odpovídá balení. Jenže ono to tak většinou nebude,“ uvádí. Například u zmrzliny je velikost porce v novém systému nastavena na 100 mililitrů, nanuk Magnum má však objem 120 mililitrů, a naopak Míša pouhých 55 mililitrů.
„Pokud by se semaforky vztahovaly ke 100 gramům a spotřebitel by o tom byl dostatečně informován, tak ho to bude pravděpodobně více motivovat k tomu, aby sledoval i velikost balení a porce, kterou reálně sní. V případě značení na standardizovanou porci se může stát, že zákazník koukne na obal, uspokojí se s tvrzením, že na porci jsou semaforky zelené, ale už si neuvědomí, že je rozdíl, jestli sní 50gramovou, nebo 30gramovou tyčinku,“ varuje Málková.
Mars jde vlastní cestou
Jako podpůrný argument společnosti předložily průzkum z několika zemí, z něhož vychází, že mírně nadpoloviční většina zákazníků podporuje uvádění na porci. Pouze Němci by byli raději, kdyby se barvy a hodnoty uváděly na sto gramů. Otázkou je, do jaké míry je průzkum zainteresovaných firem důvěryhodný.
Zatím každopádně není jasné, zda Evropská komise podpoří řešení navržené výrobci. „Členské státy ještě nezaujaly jasné stanovisko. Všichni účastníci včetně Evropské komise se shodli na nutnosti pokračování diskuse,“ poodhaluje Andrea Brožová z Nestlé. Bez odpovědi tak rovněž zůstává, kdy by se mohly semafory objevit na obalech a na pultech obchodů. Půjde minimálně o roky.
Cílem společností je, aby se jejich řešení zabydlelo v celé Evropě, protože jen tak mají šanci, že je později nepřeválcuje přísnější regulace. Ani firmy ale nejsou zcela jednotné. Letos v březnu z původní šestice firem-navrhovatelů vystoupila společnost Mars.
„Společnost Mars dospěla k závěru, že přístup založený na konceptu definování nutričních hodnot skrze gramáž, která odpovídá jedné porci, si nezískal dostatečnou podporu všech zainteresovaných stran, aby se mohl stát celoevropským řešením, což je pro nás prioritou,“ uvedla firma.
Ostatní koncerny v prosazování „svého“ konceptu pokračují a postupně spustí v některých zemích testování prodeje obarvených výrobků. Nestlé začíná v květnu, nikoli však v Česku.
Ostatní čekají na to, co řekne Brusel. „Cílem není zavádět v Česku izolovanou aktivitu, která by nebyla v souladu s evropským vývojem této problematiky. Různé systémy značení napříč EU by podle našeho názoru konzumenty spíše mátly,“ říká za Coca-Colu Kateřina Eliášová. Další vývoj tak závisí na tom, jak se vyjádří Evropská komise.
