Je až s podivem, jak si Češi, kteří nemají moře, oblíbili plavbu na lodích. Loni si „průkaz vůdce malého plavidla“, tedy něco jako řidičák na loď, udělalo 3 577 říčních plavců. To je nejvyšší přírůstek za posledních pět let. Jsou to různé skupiny lidí – rybáři, jachtaři, trampové, snobové, chataři.
Kromě Vltavy a Labe se lodníci vyřádí ještě na řece Moravě, Baťově kanálu či na Máchově jezeře. Plavba je čím dál populárnější a v budoucnu může být ještě víc. V Česku existují další úseky řek vyhlédnuté pro splavnění, třeba Berounka z Prahy po Beroun.
Státní plavební správa také loni zaregistrovala 824 nových malých lodí. Opět nejvyšší číslo za posledních pět let. Na Orlíku jim slouží třeba i výtah, který menší plavidla přenese přes přehradu. Vypadá to, jako když loď jede lanovkou.
Jenomže zahuštění řek vedlo i k prvním vážným nehodám. Předloni zabil jezdec na vodním skútru dívku na pramici právě na Orlíku, když předtím porušil hned několik předpisů. Minulý rok se naštěstí vážnější nehoda nestala. I proto jsou kontroly častější a loni plavební správa zkontrolovala 1 275 plavidel, takže průměrně každé dvanácté.
Nerespektování značek
Plavební správa ke kontrolám používá i vodní skútr, který dokáže plout až 120 kilometrů v hodině. Nedávno v Praze ostatně inspektoři jednu loď i honili. Její kapitán pak ale tvrdil, že signály k zastavení jen neslyšel.
Další kontroly navíc provádí i policie. „Nejčastějším přestupkem je, že lidem chybí doklady vůdce plavidla a samotné lodi. Méně časté, ale nebezpečnější je, když vůdci plavidla nerespektují plavební znaky,“ vysvětlil na Orlíku ředitel republikové pořádkové policie Martin Hrinko.
Pravidla vodního provozu jsou překvapivě podobná těm silničním. Vodu lemují dopravní značky, jsou místa s omezenou rychlostí a kontroluje se „povinná výbava“. Loď musí také pravidelně „na technickou“.
„Když máme podezření na alkohol, dáváme i dýchnout,“ říká Hynek Beneš z plavební správy. Ale pár rozdílů tu přece je: Na řece se nemusí za všech okolností plout vpravo. Přednost mají plavidla, která pomaleji a hůře manévrují, například plachetnice. Jen pokuty jsou na vodě obecně vyšší než na silnici a lze dát ve správním řízení sankci až 100 tisíc korun.
Bezpečák s retro člunem
Základ ohleduplné a správné jízdy po vodě je zejména neklouzat po hladině, protože pak loď či skútr vytváří nebezpečné vlny a jsou hůře ovladatelné.
Takovou jízdu předváděla na ukázku pro veřejnost mimochodem i sama plavební správa při preventivní akci na Orlíku, kterou nazvala dvojsmyslně „Nedělej vlny“.
Původně si různé způsoby plavby měli vyzkoušet sami diváci, kteří připlují s vlastními loděmi. Nakonec se objevili kvůli zamračenému počasí jen dva kapitáni.
Pod dohledem policie si plavbu v kluzu s vlnami vyzkoušel třeba i „recesista“ s malým synem v retro člunu v barvách Veřejné bezpečnosti – lodi, která za totality na Orlíku také sloužila. V běžném provozu se prý s nebezpečnými situacemi na Orlíku nepotkává. „Tady je to v pohodě, lidé jsou ohleduplní,“ říká kapitán „recesista“.
„Na vodě musí dát přednost to nejrychlejší plavidlo“Nad českými řekami a jezery bdí žena s kotvou na uniformě. Ředitelkou Státní plavební správy, která má pod sebou 90 zaměstnanců, je právnička Klára Němcová. MF DNES poskytla rozhovor na kontrolní akci na Orlíku. Čím to, že vydáváte rok od roku víc průkazů a přibývá i lodí? Jakých přestupků se kapitáni lodí nejčastěji dopouštějí? Jak vysoké bývají pokuty? Tady na Orlíku se stala nehoda, při které skútr přejel dívku na pramici. Co všechno jeho řidič porušil? Proč nehody na vodě rozlišujete ve statistice na malé a velké |
