Uvnitř z jedné ze středočeských palíren právě zrají stovky litrů ovocného kvasu. Po destilaci se promění v desítky litrů čiré pálenky. „Pokud máte vlastní kvas, tak vás litr padesátiprocentní pálenky stojí 170 korun. Další varianta je, že kvas vyrobíme za vás. Pak vás litr vyjde na 180,“ přibližuje palič Kamil Kutina.
Sezóna pálení je však zatím na začátku, více práce mívají paliči až koncem srpna. Pěstitelé tou dobou totiž sklízejí jablka, která ve středočeském kraji tvoří až 80 procent produkce. „Jakmile přivezou jablka, tak je zvážíme a zkontrolujeme, jestli jsou vyzrálá nebo jestli nejsou plesnivá či nahnilá. Potom je opereme v pračce, nadrtíme a následně zakvasíme,“ vysvětluje Kutina s tím, že kalvádos také často moštuje.
Mošt, který zraje v dubových soudcích
„Spousta lidí má dubové soudky a chtějí kalvádos tak, jak ho dělají Francouzi, tedy aby zrál v těchto sudech. Je tedy potřeba jej vymoštovat, což znamená, že vlastně kvasíme mošt,“ vypráví. V palírně se kromě jablek vyrábí také pálenka z meruněk, třešní či například méně obvyklých malin.
Domácí kořalku si ovšem nemůže vyrobit kdekdo. Pro palírny i pěstitele totiž existují přísné regule. Ovoce, které zákazník k pálení přiveze, musí pocházet z jeho vlastního pozemku či místa, které má v pronájmu. „Necháváme zákazníky podepsat čestné prohlášení, které pak posíláme na celní úřad. Ten má právo jít zkontrolovat, jestli informace v prohlášení nelžou,“ přibližuje palič.
Další regulaci pak představuje maximální povolené množství. „Na jednu domácnost smíte vypálit maximálně 30 litrů 100procentního alkoholu na rok,“ upřesňuje Kutina s tím, že každý litr hotové pálenky následně ochutnává. Tak by pole něj měl učinit každý poctivý palič, a to i přes to, že se roční vyprodukované množství blíží 40 tisícům litrů.
