Matky na mateřské a rodičovské dovolené představují ekonomicky významnou část populace. V České republice je to více než čtvrt milionu žen, z nichž většina ale zároveň není ekonomicky aktivní - na částečný úvazek tu pracuje pouze osm procent matek. Kdežto třeba v Nizozemsku je to podle portálu Mavimi, který propojuje zaměstnavatele s ženami na rodičovské dovolené a po ní, 55 procent, a v Rakousku nebo Německu 45 procent.
Matka na rodičovské dovolené má při zohlednění průměrné mzdy a obvyklé délky rodičovské dovolené (do 3 let věku dítěte) výpadek příjmů ve výši 60 až 75 procent. „Ekonomické ztráty rodinných rozpočtů v ČR se během doby péče o nejmenší kumulují na závratných 180 miliardách korun,“ tvrdí ekonom a šéf Mavimi Ivan Černohorský.
„Pokud by ženy po roce od narození dítěte začaly pracovat například na třetinový úvazek, tedy asi 13 hodin týdně, získaly by během zbývajících 2 let dodatečné příjmy do rodinných rozpočtů v celkové výši cca 60 miliard korun,“ doplnil. Pro tuzemskou ekonomiku by to v dnešní době vyčerpaného pracovního trhu, kdy ekonomika funguje na 100 procent svého potenciálu, znamenalo podle Černohorského nárůst HDP ve výši 1,22 procenta ročně.
Stát chce dostat matky do práce dotací. Investice se prý vyplatí |
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR odhaduje, že kdyby začalo pracovat víc maminek s malými dětmi, HDP by se zvýšilo ročně o půl procenta. „Opravdu jde o odhad. Přestaňme se honit za čísly jako HDP, ale vytvořme podmínky,“ naléhá tajemník konfederace Jan Zikeš.
V srpnu 2018 bylo vyplaceno 284 tisíc dávek rodičovské. „Pokud by jen polovina těchto rodičů (většinou žen) pracovala na poloviční úvazek za polovinu průměrné mzdy, znamenalo by to pro veřejné rozpočty na odvodech a daních za měsíc cca 10 tisíc z každé mzdy matky za měsíc, tedy 284 milionů korun jen za srpen,“ přidává další čísla mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Doplnil, že ale není jisté, jaká část z těchto rodičů ve skutečnosti podniká či pracuje a na jaký úvazek.
Zkrácené úvazky se v Česku nenosí
Obecně patří podíl Čechů, kteří pracují na zkrácený úvazek, dlouhodobě k nejnižším v Evropě. „Zatímco v Dánsku si na zkrácené úvazky vydělává čtvrtina lidí a v Nizozemsku dokonce polovina, v ČR se pohybujeme okolo pouhých šesti procent,“ uvádí Diro.
Zájem o flexibilní formy práce je přitom obrovský. Podle výzkumu veřejného mínění od Sociologického ústavu by 9 z 10 Čechů uvítalo, kdyby byla zavedena pružná pracovní doba nebo částečné pracovní úvazky pro rodiče s dětmi (91 procent je rozhodně nebo spíše pro).
Z průzkumu Mavimi mezi 10 956 matkami vyplynulo, že minimálně o třetinový úvazek má zájem 78 procent z nich. Ženy s dětmi často nabízejí vysokou kvalifikaci a především motivaci a chuť pracovat. Potřebují ale časovou anebo prostorovou flexibilitu. Tu není mnoho firem stále schopno nebo ochotno poskytnout.
„Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) si plně uvědomuje, že v době rekordní zaměstnanosti je stále cca 300 tisíc žen dva až čtyři roky na rodičovské dovolené. Výzkumy veřejného mínění přitom ukazují, že by téměř 60 procent žen chtělo jít od dvou let věku dítěte pracovat alespoň na částečný úvazek,“ podotkla mluvčí resortu Barbara Hanousek Eckhardová.
Zkrácené úvazky nejsou pro firmy v tuzemsku atraktivní převážně kvůli zvýšeným nárokům na administrativu. „Zaměstnavatel v případě četnějšího využití zkrácených úvazků řeší veškeré povinnosti související se zaměstnáním pracovníků (registrace, měsíční zpracování mezd atd.) ve větší četnosti než při zaměstnání menšího počtu pracovníků na plný úvazek,“ říká Jan Mašek, daňový poradce ze společnosti Kodap.
Pokud je plat za zkrácený úvazek moc nízký, přidávají se i komplikace při odvodu zdravotního pojištění. „Zaměstnavatel, který přiznává zaměstnanci hrubou mzdu nižší než je minimální mzda, musí zaměstnanci srazit pojistné z minimální mzdy. Pokud zaměstnanec nedoloží, že má jiný příjem, ze kterého je zdravotní pojištění odváděno (v součtu alespoň z minimální mzdy), nebo zda zaměstnanec není zároveň státním pojištěncem,“ vysvětluje Mašek.
Když zaměstnanec v daném měsíci v úhrnu od všech zaměstnavatelů nedosáhne minimální mzdy, musí se tito zaměstnavatelé domluvit, který z nich pojistné dopočítané do minimální mzdy odvede. „Toto pojistné odvedené z rozdílu mezi úhrnem mezd a minimální mzdou má povinnost odvést zaměstnavatel, ovšem půjde plně k tíži zaměstnance – jak část za zaměstnance (4,5 procenta) tak část za zaměstnavatele (9 procent) mu bude sraženo z hrubé mzdy,“ podotýká daňový poradce. Finančně tento postup tedy zaměstnavatele nijak nezatíží, v praxi ho ale obtěžuje každoměsíční komunikace s případnými ostatními zaměstnavateli či se samotným zaměstnancem.
Firmy poptávají hlavně kancelářské práce
Za rok fungování portálu Mavimi se tu pokusilo obsadit svou pozici matkou přes 450 zaměstnavatelů. „Převažují administrativní pozice, účetní, marketingové pozice, HR. Zaměstnavatelé poptávají například i zdravotní sestry, manuální pracovnice či specialistky z IT,“ uvedla mluvčí portálu Monika Hromasová.
„Je to spíše o vnitřním nastavení firmy. Je firma, která pracovní pozici maminkou obsadit nechce a je firma, která stejnou pozici obsadí třemi matkami, které se vzájemně doplňují a funguje to,“ míní Hromasová. „Vše je o lidech, tam kde to chtějí, tak to jde, a kde nebudou chtít, ani sebelepší zákony nepomohou,“ přidává se tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.
Hospodářská komora prosazuje větší vládní podporu částečných úvazků, které by kromě matek s malými dětmi motivovaly také lidi v důchodovém věku, zejména v době, kdy zaměstnavatelé trpí akutním nedostatkem pracovních sil. „Zákoník práce je v ČR dlouhodobě jednou z největších brzd pružnosti trhu práce,“ konstatuje mluvčí komory.
MPSV zapracovalo do Koncepce rodinné politiky, schválené vládou v září 2017, opatření k podpoře flexibilních forem práce. „Patří mezi ně zavedení sdíleného pracovního místa či sleva na pojistném pro zaměstnavatele, kteří poskytují flexibilní formy práce. Aktuálně je i k danému tématu připravovaná novela zákoníku práce,“ informovala Hanousek Eckhardová.
Odříznout matky od práce? Není k tomu důvod, tvrdí ekonomka |
Mluvčí Mavimi míní, že určitá úroveň flexibility se dá nastavit pro každou pozici. „Například u zdravotních sester je to možnost vzít jen jednu směnu za týden,“ vysvětluje Hromasová. Podle Dira je to ale hlavně v průmyslových odvětvích obtížné. „Například ve směnném provozu v továrně není možné mít flexibilní začátky a konce pracovní doby, práce u pásu atd. – automobilový, strojírenský, potravinářský průmysl a další,“ vypočítává zástupce Hospodářské komory. A Česko má na rozdíl od sousedů ze západní Evropy velmi vysoký podíl průmyslu, což je potřeba při srovnání podílu zkrácených úvazků brát v úvahu.
„Flexibilní formy práce se budou rychle rozvíjet zejména v administrativě, službách obecně, dále sociálních službách, zdravotnictví, kultuře apod. Pomalu a obtížně to půjde ve výrobě a průmyslové zvlášť, dopravě atd.,“ potvrzuje Jan Zikeš.
Překážky
Kromě administrativy kratší úvazky znamenají i vyšší nároky na management, koordinovat práci lidí pracujících na zkrácený úvazek je složitější, vyžaduje to dodatečný čas a úsilí manažerů. Někteří zaměstnavatelé navíc žijí v představě, že lidé nechtějí pracovat a potřebují nad sebou mít bič v podobě neustálé kontroly na pracovišti. To znamená, že nechtějí poskytovat například home office, protože nad zaměstnancem ztrácí „plnou kontrolu“.
„Faktem ale je, že maminka (nebo i kdokoliv jiný), které je umožněno pracovat na částečný úvazek z domova, odvede práci v době, která se jí nejvíce hodí a taková práce je pak odvedená daleko efektivněji. A maminky jsou navíc loajální a zodpovědné pracovnice,“ zdůrazňuje mluvčí Mavimi.
K ekonomickým důvodům, které hrají v neprospěch flexibilních úvazků, patří také fixní náklady, které musí firma vynaložit, ať už lidé v kancelářích sedí, nebo dělají z domova. „Platí drahé prostory a vybavení s menším časovým využitím a tudíž menší přidanou hodnotou, a v dnešní době významný argument – licence využívaného softwarového vybavení jsou stále častěji placeny podle počtu zaměstnanců,“ říká jednatel Kodap Vlastimil Sojka.
Nutno dodat, že v aktuální situaci, kdy je naprostý nedostatek zaměstnanců, zaměstnavatelé (především ve službách) nabízejí řadu benefitů, na základě poptávky zaměstnanců. Mezi takové patří i různé formy alternativních pracovních úvazků včetně těch zkrácených či dočasně zkrácených.
