Katolická církev loni vydělala svým vlastním hospodařením 498 milionů korun. Naopak na své hlavní činnosti, péči o duchovno, prodělala 486 milionů korun. Aktuálně nejvíc církev trápí sucho a kůrovec v lesích a vznášející se hrozba zdanění církevních finančních restitucí. Čísla tento týden uvedli zástupci České biskupské konference, řídícího orgánu osmi římskokatolických diecézí v Česku.
Církev je zatím stále závislá na příjmech od státu. Ten jí letos pošle 2,5 miliardy korun. Menší část představuje příspěvek na platy duchovních, větší pak finanční náhrada za nevrácený majetek. Další zhruba dvě miliardy příjmů si církev obstará sama. Skoro tři čtvrtě miliardy (725 milionů korun) vybere na darech a sbírkách, další peníze pak generuje na hospodaření s majetkem, který má. Tedy hospodaření v lesích a na zemědělské půdě, z pronájmů polí a budov, z ubytovací činnosti a také z investování do fondů.
„Pronajímají se třeba kostely telekomunikačním operátorům,“ poznamenává Karel Matyska, ekonomický poradce ČBK, který dával informace o hospodaření katolické církve dohromady. Další příjmy jsou dotační. Od ministerstva školství na financování 101 církevních školských zařízení, dotace na opravu památek, dále zemědělské dotace, dotace do lesů či dotace na poskytování sociálních služeb.
Jednoznačně říct, jaká je celková bilance katolické církve a do jaké míry už je soběstačná, se z uvedených čísel nedá. ČBK dává informace dohromady od stovek subjektů, ziskových i neziskových. Každý z nich má přitom vlastní účetnictví.
Jisté je, že se katolíci snaží zabezpečit na budoucnost. Loni investovali 987 milionů korun do nemovitostí a do oprav budov a dalších 654 milionů do finančních produktů, především fondů. Diecéze před třemi lety společně založily katolický fond, kam pravidelně ukládají peníze z náhrad, spravují ho ČSOB a Česká spořitelna. Do něj si mohou ukládat peníze i katolické řády a řehole, které hospodaří samostatně, mimo diecéze.
Daň by snížila příjmy o stamiliony
Co ale církve trápí, je hrozba zdanění finančních náhrad. „V souvislosti s pátečním hlasováním o nedůvěře vládě se cítíme být rukojmím. Jednou z podmínek KSČM, že vládu podrží, je, že vláda prosadí zdanění církevních restitucí,“ říká pomocný biskup Martin David, generální vikář Ostravsko-opavské diecéze. Příjmy by církvi šmahem klesly o zhruba 315 milionů korun ročně.
Návrh na zavedení daně z příjmu z církevních finančních náhrad podali komunisté a vláda ho poslala do Poslanecké sněmovny se souhlasným stanoviskem. Jeho projednávání bylo přerušeno ve druhém čtení v půlce listopadu. Na již vyplacené náhrady se zdanění vztahovat nemůže. Z dosud nevyplacených náhrad by církve na dani odvedly státu devět miliard korun (navýšených o budoucí inflaci).
Z čeho „žije“ římskokatolická církev
Zdroj: MKČR, Česká biskupská konference |
Zdanění by mohlo nicméně právně narazit u Ústavního soudu. Je totiž sporné, zda by církve se státem smlouvy o narovnání v dané výši uzavřely, kdyby o zdanění věděly. Velkou pohromou by bylo zdanění finančních náhrad pro menší církve, které na rozdíl od římských katolíků nerestituovaly téměř žádný nemovitý majetek a dostávají pouze náhrady. Z nich ale nejsou schopné nastartovat investici s takovým výnosem, který by v budoucnu z významné části pokrýval jejich provoz.
Pro Federaci židovských obcí, která má dostat v náhradách dohromady za tři dekády jen 270 milionů, je podle jejího tajemníka Petra Papouška vyrovnání méně výhodné, než kdyby k němu nedošlo a stát posílal peníze dál. „Pokud by došlo ke zdanění, bude to ještě větší problém. Budeme se muset uskromnit a hledat zdroje jinde,“ říká.
„Zaměřujeme se na nákup nemovitostí, některé na úvěr. Snížení finanční náhrady zdaněním může ohrozit důvěryhodnost u peněžních ústavů, že budeme do budoucnosti schopni dostát svým závazkům,“ říká patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta. Ta má nárok na druhou nejvyšší náhradu po katolících ve výši 3,1 miliardy.
Stát od roku 2013 vyplácí šestnácti církvím celkem zhruba dvě miliardy korun, každoročně navýšených o aktuální inflaci. Podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi je do roku 2042 k výplatě 59 miliard korun, z toho nejvíc má získat římskokatolická církev – 47,2 miliardy. To má umožnit odluku církví od státu. Stát církvím dosud přispívá. Posílá jim příspěvek na platy duchovních a administrativních pracovníků, letos 1,2 miliardy korun. Příspěvek se postupně snižuje a zcela vyschne v roce 2030.
