„Existuje sociální segregace - plíživá, ale dramatická. Nová třídní společnost se upevňuje: „Dole“ znamená na venkově. „Nahoře“ znamená velkoměsto,“ napsal v reakci na Autora Rainer Hank z německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.
V dnešních amerických velkoměstech je podíl univerzitně vzdělaných lidí o 20 procentních bodů vyšší než ve venkovských regionech. V 70. letech činil rozdíl pouhých pět procentních bodů.
Městská populace byla v roce 2010 průměrně o šest let mladší než venkovská. V roce 1950 byl přitom průměrný věk ve městech o pět let vyšší než na venkově, uvedla agentura Bloomberg.
Zmíněné trendy lze vysledovat i v Německu, uvedl expert z univerzity ve švýcarském Curychu David Dorn, který s Autorem spolupracuje.
Geografické sociální propasti kopou hrob liberální demokracii. Podle Hanka zůstane venkov „ideální náborovou oblastí pro populisty“. Rozdíl mezi ním a městy se totiž nedaří snížit ani ekonomům ani politikům.
Hank doporučuje, aby progresivní firmy a inovativní mladí lidé dostávali pobídky ke stěhování na venkov. Současně ale připouští, že ani milionové dotace by neudělaly z maloměsta start-upové centrum. Natož z vesnice, lze se dovtípit.
Podle Hanka by dnes „poražení“ znovu volili Trumpa. Ten má nicméně pravdu, když varuje před hrozbou Číny. Autor prokázal, že vyšší nezaměstnanost mezi Američany pracujícími v průmyslu zavinily do značné míry čínské dovozy.
Města se uzavírají, místo hradeb slouží nájmy
Rozdíly mezi městem a venkovem jsou známy odnepaměti. Nové a nebezpečné je to, že se vyostřují. Dříve mladí lidé cestovali do měst za vysokoškolským studiem. Po založení rodiny se ale často vraceli na venkov, kde byl život bezpečnější a lepší pro děti. To vedlo k tomu, že se nejkvalifikovanější nehromadili pouze ve městech.
Na venkov a do pohraniční neláká zubní lékaře ani dotace od státu |
Ve městech také žilo mnoho mužů s nízkým či středním vzděláním, kteří pracovali v tamních továrnách. To také přispívalo k většímu promíchání obyvatelstva ve městech a na venkově.
Relativně vyrovnanější struktura metropolitní a venkovské populace je ale minulostí. Kdo v dnešní době bydlí ve městě, už tam zpravidla zůstává napořád. Nejen s procesem deindustrializace zároveň v metropolích mizí příležitosti pro méně kvalifikované.
Autor se obává, že méně kvalifikovaným se nadále nevyplatí stěhovat do měst. Práce pro ně tam totiž ubývá a/nebo není výrazně lépe placená než (jiná práce) na venkově. „Musíme pečlivě přezkoumat naše předpoklady, že velkoměsta jsou zemí příležitostí pro každého,“ uvedl ekonom z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT).
Segregaci posilují i rostoucí nájmy ve městech, které si mohou dovolit jen dobře placení lidé. Výnosné profese se přitom koncentrují právě ve městech.
Nejvíc pracovníků jsou služebníci bohatých
Autor se svou široce komentovanou přednáškou vystoupil na lednové výroční konferenci Americké asociace ekonomů v Atlantě. Zaměřil se na minulost a budoucnost práce. Z jeho výkladu vyplývá, že nejperspektivnější profese si monopolizovala města.
Město dotuje venkov. Za vodoměr by se měl platit paušál, míní šéf vodáren |
Autor rozlišuje tři skupiny prací. Ty nejlépe placené a i v budoucnu nejelitnější zahrnují bankéře a právníky velkých firem. K nim se nově řadí odborníci na digitalizaci a umělou inteligenci. „Na cestě k odlidštění pracovního světa je zapotřebí mnoha chytrých lidí,“ poznamenal k tomu Hank. V této první skupině dominují vysoce vzdělaní městští muži.
Druhou skupinu tvoří ti, kteří nejsou sami bohatí, ale bohaté obsluhují či rozptylují. V této skupině se podle Autora tvoří nejvíc nových typů pozic. Jde mimo jiné o someliéry či kosmetičky v nehtových studiích. Brzy k nim přibudou instruktorky jógy, uvedl americký rozhlas NPR. Tato druhá skupina je nejpočetnější, koncentruje se rovněž ve městech, ale převládají v ní ženy.
Třetí skupinu nazývá Autor „poslední mílí“. K ní počítá třeba poslíčky na kole či lidi, kteří obsluhují prodejní automaty. Obecně jde o práce, které jsou posledním zbytkem z činností, které již uchvátila automatizace. Tuto nejhůře placenou skupinu složenou z mužů i žen najdeme prý spíše mimo města.
Autor se domnívá, že příjmová nerovnost mezi uvedenými třemi skupinami se bude pravděpodobně zvyšovat.
Žijí podle vás i v Česku ve městech vítězové a na venkově poražení?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 7. února 2019. Anketa je uzavřena.
