Nejvíce na administrativní zátěž doplácí menší obchodníci, kteří působí na venkově a v menších městech. Například malá prodejna s jedním zaměstnancem, která získá dotaci 100 tisíc korun na svůj provoz v malé obci, „proinvestuje“ za jeden rok na zákonných povinnostech při teoretickém provozu 365 dní v roce až 237 350 korun ročně, uvádí tisková zpráva AČTO.
Tato částka přitom nezahrnuje další náklady v podobě mezd zaměstnanců, nájmu, energií a pravidelných odvodů. Za zmínku stojí i časová náročnost, která se pohybuje okolo 1200 hodin ročně. V přepočtu to odpovídá 50 dnům.
„Z dlouholeté praxe víme, že kromě tradičních českých obchodníků tu existuje hustá síť zdánlivě samostatných prodejců, kteří zákonné povinnosti obcházejí nebo je vůbec neplní a přesto jejich provozovny dál fungují a prosperují,“ upozorňuje prezident Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka.
Podle něj by se orgány státní správy a dozorové orgány měly zaměřit především na tento problém. „Jinak by to byla nepřímá podpora nekalé konkurence, které čeští obchodníci dokážou čelit jen velmi obtížně,“ dodává Juračka.
Nekonečný seznam povinností
Seznam povinností, kterými se obchodníci každoročně musí zabývat, je víc než dlouhý. Jen za povinné revize hasicích přístrojů, požárního vodovodu, plynových kotlů a elektrických spotřebičů zaplatí podnikatelé přibližně 20 tisíc korun. Výkazy a hlášení všeho druhu spolknou přibližně 6 tisíc korun a 40 hodin práce. Jednou za tři roky musí podnikatel provést také audit. Ten podle údajů AČTO stojí přibližně 5700 korun.
Většina obchodníků má zaměstnance. Kromě toho, že je potřeba je přihlásit a pravidelně jim platit zdravotní a sociální pojištění, vznikají s nimi zaměstnavatelům další dodatečné výdaje. Mezi ty patří třeba náklady na nemocenské nebo školení.
Jednoduchá není ani příprava prodejny tak, aby splňovala všechny normy a zákonem dané požadavky (EET, aktualizace cenovek, alergenů). Je třeba ji provádět denně, zabere přibližně 2 až 3 hodiny, což je v penězích přibližně 450 korun.
Nepříjemnou povinností jsou také pravidelné kontroly. Během svého podnikání musí být obchodníci připraveni na kontrolu ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ČOI, Českého metrologického institutu, Státní veterinární správy, Krajské hygienické stanice, Celní správy nebo Inspektorátu práce. Některé probíhají jednou za rok, jiné jednou za tři roky.
