Katastrofální stav zemědělské půdy zjistila studie týmu agronomů a geografů pod vedením Salvatora Pappalarda z Padovské univerzity, který se soustředil hlavně na „půdní stopu“ vinařského produktu prosecco. Eroze je jedním z největších problémů zemědělství na severovýchodě Itálie.
V článku, který o problému napsal ScienceNews, se popisuje, že v této oblasti už se v podstatě ani nic jiného než víno pro výrobu prosecca nepěstuje. Podle výzkumu je množství eroze při intenzivním pěstování tak obrovské, že ohrožuje budoucnost samotných vinic.
Pyramida kvality Prosecco
Kvůli celosvětové oblibě tohoto nápoje je jen z regionu ročně vyvezeno asi 90 milionů lahví prosecca v nejvyšší kvalitě. Tým studoval oblast posledních deset let a sledoval stav půdy. Došel k názoru, že za katastrofální stav půdního složení může zhruba ze tří čtvrtin velkoprůmyslová výroba ve vinicích pro potřebu výroby prosecca.
ProseccoProsecco je šumivé víno ze stejnojmenné zóny, která má svůj domov v kopcovité oblasti Benátska ležící na sever od řeky Piavy, mezi městy Conegliano a Valdobbiadene. Produkuje téměř 300 miliónů lahví šumivého vína ročně, a to buď Prosecco DOC nebo přísněji definované Prosecco di Conegliano a Prosecco di Valdobbiadene nesoucí od roku 2009 označení původu DOCG. Vína Prosecco jsou vyrobená z odrůdy Glera (dříve nazývaná také Prosecco) a mohou být tichá, lehce perlivá – frizzante nebo šumivá – spumante, většinou ve stylech brut a extra dry. Navíc přibližně 800 000 litrů činí také Prosecco Cartizze a Superiore di Cartizze, nyní také nesoucí označení DOCG, které pochází z ještě přísněji označené zóny poblíž Valdobbiadene, jejíž vína vynikají finesou, elegancí a komplexností. |
Zajímavým výsledkem zkoumání je, že podle nich je za každou lahví prosecca, 4,4 kilogramu nenávratně spláchnuté půdy. Vinaři si totiž snaží co nejvíce usnadnit práci.
Podle vědců by například pomohlo, kdyby mezi řádky jednotlivých rostlin nechávali růst trávu, sázeli kolem vinic živé ploty a remízky. Tím by se eroze mohla díky jednoduchému přírodnímu řešení snížit až na polovinu.
Ne všichni vědci souhlasí s tím, že by se ekosystém měl vždy navracet do původního stavu. Mezi takové patří například Jesús Rodrigo Comino, geograf z Institutu geomorfologie a půdy v Malage ve Španělsku, který se studie nezúčastnil.
Podle něj patří eroze půdy k přirozenému vývoji a naopak může pomoci vytvořit nový typ půdy a ekosystém se uzdraví. Jen už na této půdě víno asi nevyroste a nebo jen takové, ze kterého se prosecco nevyrobí.
