Mulčovací kůra je to, co vidíte obsypané kolem stromů, v obchodech se to prodává v pytlích, nejlevnější se dají koupit i pod 70 korun.
V podstatě z vás bude kompost. Oficiálně se tomu ale říká „přirozená organická redukce“.
Příslušný zákon pro stát Washington, který je první v Americe, byl odhlasován v místním Kongresu. Teď schází jen podpis guvernéra, ale to už je formalita.
Guvernérem je totiž Jay Inslee, demokrat kandidující na prezidenta s programem založeným především na ekologii a boji s klimatickou změnou. A tenhle způsob odchodu ze světa má být podle svých propagátorů vysloveně ekologicky šetrný, což potěší každého umírajícího.
Aktivistka, která změnu prosadila, už na ni má připravenou firmu Recompose. Říká, že z jednoho člověka udělají tři čtvrtě krychlového metru půdy. To jsou dvě kolečka.
Jmenuje se Katrina Spadeová a udělala si na tom magisterský titul. Na universitě už zkusila pilotní projekt, při němž zkompostovala šest těl. Udělat z nich půdu jí trvalo něco mezi čtyřmi až sedmi týdny.
Jak se to dělá? V podstatě se jen urychlí rozklad. Tělo se uloží do uzavřené vany s vojtěškou, hoblinami a slámou. Vše se zahřívá na 55 stupňů Celsia, což je ideální teplota pro různé mikroby a bakterie. Současně tato teplota zabíjí všechny nebezpečné mikroorganismy, takže kompost lze bezpečně použít.
Zesnulý nemusí cítit vinu
Představa je taková, že pozůstalí si převezmou nebožtíka v podobě mulčovací hmoty, uloží ji na místo podobné dnešním rozptylovým loučkám nebo si do ní doma zasadí kaktus. Nebo ji mohou mít v urně.
Jak ekologicky opustit tento svět: kremace za nízké teploty a kompostace |
Spadeová i všichni politici, kteří zákon protlačili, k němu mají přímo ekologickou argumentační legendu. A tak zesnulý například nemusí cítit vinu, že i po smrti zanechá strašlivou uhlíkovou stopu, která vzniká při kremaci.
Spočítáno je všechno: při pohřbu žehem se spotřebuje 106 litrů paliva. Když vezmete v potaz počet všech Američanů, kteří se nechají spálit (loni 912 000), vychází z toho prý, že se přitom do vzduchu dostane 246 240 tun oxidu uhličitého, což je stopa, kterou za sebou nechá 41 040 aut. Přesně takhle to zastánci zákona tvrdí.
Ale nebojte, teď přichází kompostace. A ta zachraňuje čistý vzduch, protože uvolňuje jen osminu zplodin ve srovnání s kremací.
Přestože zrovna stát Washington patří mezi nejuvědomělejší a nejpokrokovější místa Ameriky, míra pohřbů žehem tam patří k nevyšším v USA v duchu sloganu nechte půdu živým. A osmina je už pořádný rozdíl.
Nové pohřby změní tělo na hnojivo |
Podobně je to i s uložením do země.
V Americe je ročně s nebožtíky pohřbeno i 90 000 tun oceli, zhruba 1,6 milionu tun betonu, 70 792 kubíků dřeva (rakve) a taky 2 839 058 litrů různých konzervačních chemikálií a roztoků. Když to ekologicky cítící Washingtoňané slyší, trpí.
Nebožtíci se rozloží jako čipmankové
Ale kompostace, čili citlivě řečeno přirozený návrat těla k přírodě, má zatím jednu zásadní chybu. Je dost drahá.
Spadeová chce účtovat za rozložení těla 5 500 dolarů (téměř 127 000 Kč). I když pohřeb do země vyjde na něco kolem sedmi tisíc, je kremace skoro o polovinu levnější.
Dali Čechům ekologickou rakev z papíru. Uspěla hlavně díky ceně |
Ale občané Washingtonu cítí ekologicky, zvlášť když jim Spadeová lyricky říká, že se „rozloží stejně jako listí a větve v lese nebo čipmankové“. Jak to bude například s lebkou, řečeno nikde nebylo.
Jeden zásadní rozdíl proti kremaci tady však rozhodně je. Popel z kremace nemůže sloužit novému životu, tedy přízemně řečeno jako hnojivo, protože je zbaven všech potřebných látek. Je to jen prach.
Nový zákon také umožní, aby se lidé ve Washingtonu nechali rozpustit v louhu, ale to už mají i v devatenácti jiných amerických státech.
Lidí je totiž hodně, ledovce tají a ekologické zděšení sílí. A to má v roce 2037 umírat ročně o milion Američanů víc než teď.
Studentky chystají ekohřbitov. Popel chtějí ukládat ke kořenům stromů:
