V současné době je těžba v dole povolena do roku 2030. „Díky změně postupů a technologií v aktuálním záměru bude mít těžba i přes její prodloužení o pět let postupně nižší dopady na životní prostředí a veřejné zdraví oproti současnému stavu,“ uvedlo ministerstvo.
Severočeské doly budou muset kvůli snížení hluku a prachu vybudovat například valy a vysázet zeleň, prašnost má snížit i nový pohon pásových dopravníků. „Stav ovzduší i hluku bude pravidelně monitorován a vyhodnocován, aby obce a obytné zóny byly uchráněny před dopady těžby,“ uvedla mluvčí.
Podle usnesení vlády z roku 2015 bude vytěžené uhlí určené přednostně pro využití v teplárnách, nikoliv k prosté výrobě elektřiny a jejímu vývozu.
Firma bude také muset do roku 2022 snížit množství prachu v ovzduší o devět tun ročně proti současnému stavu, a to nad rámec plánovaných protiprašných opatření. „Jaká opatření zvolí, bude na těžaři, který se na jejich realizaci může dohodnout například s obcemi,“ podotkla mluvčí.
Ministerstvo dostalo 4 200 připomínek od veřejnosti
Podle ministerstva se záměrem souhlasí bez připomínek Krajský úřad Ústeckého kraje a obce Světec a Bílina. Připomínky k záměru zaslaly obce Mariánské Radčice a Braňany nebo město Osek a Duchcov. Nesouhlas vyjádřilo město Litvínov.
K projednávání vlivů další těžby v Bílině na životní prostředí dostalo ministerstvo 4 200 připomínek od veřejnosti. Podle MŽP byla většina z nich podobná. Nesouhlasily obecně s vytěžením a následným spálením uhlí kvůli emisím skleníkových plynů a požadovaly posouzení spalování uhlí (nejenom vytěžení) ve vztahu ke klimatu.
Co delší těžba znamenáPři prodloužení povolení těžby o pět let, tedy až do roku 2035, jak prosazují těžaři, se počítá s vytěžením téměř 150 milionů tun uhlí a 879 milionů kubických metrů skrývky. Do roku 2025 by Severočeské doly těžily 10 milionů tun uhlí ročně, poté by došlo ke snižování až na 8,5 milionu tun ročně kvůli předpokládané nižší spotřebě uhlí. Současný lom by se rozšiřoval hlavně západním směrem k obcím Braňany, Mariánské Radčice a Lom u Mostu. K obcím dotčeným těžbou patří i Duchcov, Bílina, Ledvice, Most, Osek či Litvínov. |
„S ohledem na směrnici EIA by však takové posouzení bylo zcela nestandardní. Spalování uhlí a jeho dopady se vždy posuzují v rámci povolovacího procesu jednotlivých spalovacích zdrojů, nikoliv jako součást povolovacího procesu těžby, jejíž spalování uhlí není součástí,“ uvedlo ministerstvo.
Těžbu povoluje báňský úřad, který by se v případném řízení o povolení hornické činnosti musel vypořádat s dalšími zákonnými požadavky, včetně námitek obcí, vlastnickými vztahy k pozemkům, s dalšími stanovisky a vyjádřeními například od vodoprávního úřadu, orgánu ochrany ovzduší a krajské hygienické stanice.
Severočeské doly mají v plánu v letech 2019 až 2035 vytěžit skoro 150 milionů tun uhlí. Těžba se přiblíží na půl kilometru k obcím Mariánské Radčice, Braňany a městu Duchcov. O rozšíření povrchové těžby v Bílině rozhodla vláda v říjnu 2015.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy uvedl, že vláda rozhodnutí učinila mimo jiné kvůli zajištění dostatku uhlí pro teplárny a domácnosti a svou roli hrálo i udržení zaměstnanosti. Uhlí bude sloužit i elektrárnám ČEZ. Výše zásob je odhadnuta na 149,8 milionu tun.
