„Odhaduji, že kvůli dlouhodobě napjaté situaci na trhu práce je většina firem až v ročním skluzu s vývojem, což má samozřejmě za následek i to, že by mohly mít lepší než doposud vykazované obchodní výsledky,“ popsal situaci v oblasti informačních technologií Miroslav Uďan, šéf firmy Shoptet, která vyrábí na klíč e-shopy.
Nouzi na trhu práce pociťuje i zmíněná firma. Shoptetu chybí několik lidí a musel upravit plány, týkající se vydávání novinek a přidaných služeb pro eshopy. Budoucí růst firmy, která si meziročně polepšila dvouciferně, je závislý právě na IT.
Podobně se vyjádřila společnost Retino, startup, který se zabývá automatizací vratek zboží do e-shopů. Podle ředitele společnosti, Petra Boroše, to pro firmy v praxi znamená těžší nábor, vyšší kompenzace a pomalejší odbavování produktového vývoje.
Fakt, že chybí lidi, pochopitelně tlačí mzdy nahoru. Uchazeči mají ale někdy nereálné požadavky. A některé firmy podle Uďana už nemají na to, aby lidem finančně přilepšili.
Brno má druhý největší Impact Hub světa, sedí v něm ajťáci i spisovatelé |
„V rozumné míře zvyšujeme platy. Ale i přesto hodně lidí musíme při náboru rovnou vyřadit z výběru, protože chtějí velmi vysoké platové ohodnocení, například z aktuálního náboru react vývojáře máme zkušenost, že mnoho lidí si říká měsíčně o 100 000 korun a více. Kvůli nedostatku lidí jsme rozjeli nábor na více platformách, což nás stojí více peněz a času,” uvedl Vladimír Šandera, spoluzakladatel firmy Smartsupp.com, která vyvíjí konverzace, neboli chaty pro e-shopy.
Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup uvádí, že v Evropě dochází k zajímavému efektu. Mzdy v IT se vyrovnávají na podobnou úroveň nehledě na průměrnou mzdu v daných zemích. „To znamená, že programátor v Rumunsku má téměř stejnou mzdu jako ten v ČR nebo Rakousku, což firmám komplikuje nábor,“ řekl.
Mzdy českých programátorů jsou často nad úrovní mezd ve Španělsku, Portugalsku nebo v Itálii. Meziročně sice růst výrazněji zpomaluje, ale stále roste dvouciferným tempem.
Podle Českého statistického úřadu se během letošního druhého čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda vyšplhala na 34 105 korun. V oblasti IT se však platy pohybují několikanásobně výše.
„Co se týče mezd, není IT jako IT. Nejlépe jsou na tom architekti, vývojáři, analytici, produktoví a projektoví manažeři. Roste poptávka po specialistech na big data, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost,“ popsal Halbrštát.
Firmám chybí „ajťáci“, olomoucká univerzita proto výrazně rozšíří IT studia |
Běžné jsou mzdy vysoko nad 100 tisíci korunami a průměrně kolem této magické úrovně. Průměrná mzda ICT specialistů je podle Manpoweru v Praze je téměř 71 000 a medián je 61 000 Kč hrubého. U ICT techniků je průměr v Praze 52 000 Kč. Mimo Prahu bývá úroveň o cca 10 tisíc nižší.
„IT oblast je z hlediska zaměstnanosti nejrychleji rostoucím segmentem, ale pozorujeme na tomto trhu i mnoho krachů, kdy firma není schopna prodávat své IT služby a produkty za tolik, aby byla schopna přilákat a zaplatit potřebné profily specialistů,“ dodal Halbrštát.
Kvůli nedostatku ajťáků firmy často přistupují k náboru externistů na částečný úvazek, či spolupracují s externími agenturami, které dostávají na starost celé projekty. Z dlouhodobého hlediska však podle některých není využití externistů efektivní. „Veškerý vývoj děláme sami, případně i s externisty, kteří s námi ale většinou pracují dlouhodobě. Part-time děláme taky, ale minimálně 20 hodin týdně, méně pro nás moc nedává smysl. Přestože je to těžší cesta, musíme si prostě najít chytré lidi a vzdělat si je,” říká šéf Retino Petr Boroš.
