Dospělí lidé stráví v práci zhruba třetinu života. I když je podle psychologů práce pro duševní zdraví lidí prospěšná, špatná atmosféra a problémy na pracovišti mohou duševní zdraví člověka negativně ovlivnit.
Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2018 trpí depresí globálně až 300 milionů lidí. WHO dále uvádí, že právě kvůli depresi přichází světová ekonomika každý rok o 1 bilion dolarů. Zaměstnanci ve špatném psychickém stavu jsou často nemocní a jejich produktivita je v porovnání se zdravými jedinci výrazně nižší. Portál mentalhealth.org spravovaný Mental Health Foundation uvádí, že v kategorii zaměstnanců s plným úvazkem postihuje deprese téměř dvakrát častěji ženy než muže.
Australská organizace WorkScore, která se zabývá duševním zdravím australských zaměstnanců, zjistila, že prevalence poruch duševního zdraví mezi zaměstnanci je vysoká. Zhruba 15 % zaměstnanců je výrazně postiženo poruchami duševního zdraví, 70 % žen a 50 % mužů se cítí velmi často úzkostně a 55 % pracovníků se cítí velmi depresivně. Napsal o tom server Human Resources Director.
Duševní zdraví zaměstnanců ovlivňuje nejen práce
Na psychiku zaměstnanců má vliv mnoho faktorů „Mezi ty nejrizikovější z pohledu duševních poruch patří nedostatečná pravidla ochrany zdraví a bezpečnosti, šikana na pracovišti kupříkladu ve formě mobbingu nebo bossingu, špatná firemní komunikace nebo nevhodné manažerské praktiky – například micromanagement, nízká nebo špatná podpora zaměstnanců, příliš přísná pracovní doba nebo i nejasnosti v provádění běžných úkolů,“ vyjmenovává Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P., která poskytuje revitalizace a interim management malým a středním podnikům.
Psychice pracovníků podle něj neprospívá ani to, když jsou nuceni plnit úkoly, pro které nemají vzdělání ani kompetence, a také přílišné pracovní vytížení.
To potvrzuje i zjištění spoluzakladatelky australské společnosti WorkScore Suzanne Deemingové. „Lidé, kterým chybí uznání, schopnost koncentrace a zapojení do práce, mají více problémů s duševním zdravím, než ti, kteří mají pozitivní pracovní zkušenost,“ shrnula zjištění Deemingová.
Není to však jen práce, která má neblahý vliv na duševní rozpoložení pracovníků. Na psychiku a tedy i pracovní výkonnost mohou mít vliv i osobní problémy. Horší psychický stav může způsobit třeba náhlá životní změna, jako rozpad vztahu, nemoc či úmrtí v rodině.
České firmy se vydávají správným směrem
I když jsou české firmy v tomto směru trochu zaostalé, situace se podle Jemelky zlepšuje. „Firmy si uvědomují, že stejně důležitá jako fyzická kondice zaměstnanců je i jejich kondice mentální. Psychické poruchy v naší společnosti dlouho platily za stigma a lidé se o nich dodnes zdráhají mluvit. Prvním krokem k jejich řešení tak bývá začít o nich mluvit. Zaměstnavatelé by měli dát svým pracovníkům jasně najevo, že se jim mohou svěřovat i se svými psychickými problémy. Případně je dnes možné poskytovat svým zaměstnancům bezplatné poradenské služby zajišťované externími specialisty, mezi nimiž nechybí ani odborník na duševní zdraví,“ vysvětlil Jemelka.
Důležitým úkolem řídících pracovníků je taktéž podpora zaměstnanců v udržování rovnováhy pracovního a soukromého života. „V tomto ohledu je základem podporovat řádné čerpání dovolené. Češi jsou poměrně pověstní v tom, že si nevybírají plnou dovolenou, takže nemají možnost nabrat síly a zrelaxovat se. Zaměstnavatel by také neměl nijak znesnadňovat možnost brát si neplacené volno kupříkladu pro řešení vážné životní situace. Co nejširší možnosti flexibilní pracovní doby, v závislosti na typu práce, by pak v současné době také měly být samozřejmostí,“ dodal Jemelka.
Nedávná studie vědců z Číny zjistila, že velký dopad na psychické zdraví zaměstnanců a jejich pracovní výkon mohou mít i malá gesta laskavosti ze strany zaměstnavatelů. Ve studii provedené na řidičích autobusů zaměstnavatel vylepšil oběd svým zaměstnancům čerstvým ovocem. Vědci následně zjistili, že to vedlo ke snížení jejich deprese a zvýšení důvěry zaměstnanců ve vlastní výkon.
