„Naším cílem je bojovat s chudobou na základně vědeckých poznatků,“ uvedla přes telemost Esther Duflová. Ta je druhou ženou v historii, která cenu za ekonomický přínos obdrží. Duflová je zároveň nejmladším oceněným ekonomem. Trojice vědců si cenu odnáší za „svůj experimentální přístup k potlačení globální chudoby,“ uvedla v pondělí komise Švédské národní banky.
Úmrtí dětí lze předejít bez velkých finančních nákladů
Podstatnou část vědecké práce oceněných ekonomů tvoří pokládání a analýza klíčových otázek, na které lze srozumitelně odpovědět. V hodnocení zdravotního stavu dětí je podle zmíněné metody například nutné přihlížet k faktorům, jako je vzdělání, zdravotní systémy či přístup k potravinám či financím.
„Navzdory velkým zlepšením zůstává snížení chudoby ve světě jedním z nejnaléhavějších problémů,“ uvedla akademie ve svém prohlášení. V globální chudobě se stále ocitá více něž 700 milionů lidí, kteří jsou odkázáni na extrémně nízký příjem.
V průměru pět milionů dětí ročně nadále umírá na nemoci, jimž by se dalo předejít bez vysokých nákladů. Polovina děti končí vzdělání s pouze základní gramotností.
Rozvojová pomoc má smysl
„Tato trojice ekonomů přispěla doslova k revoluci v empirickém výzkumu zejména v oblasti rozvojové ekonomie, která se soustředí na pochopení příčin chudoby. Tento přístup se nesnaží zodpovědět široké, těžko zodpověditelné otázky typu: Má rozvojová pomoc smysl? Místo toho si klade možná menší, ale dosažitelnější cíle: co nejspolehlivěji zodpovědět na konkrétní otázky, pomocí metod experimentální ekonomie,“ vyjádřil se k letošní ceně Michal Bauer ze CERGE-EI, společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy.
Jedná se o metodu inspirovanou výzkumem v medicíně, kde se výzkumník snaží odhadnout, zda určitá medicína či léčebný postup funguje tím, že porovnává skupinu, která léčba dostane a placebo skupinu. A tento přístup se nyní aplikuje na zjišťování, co funguje pří řešení sociálních problémů.
Ve spolupráci s vládami a s neziskovými organizacemi potom výzkumníci sbírají data pro obě tyto skupiny a porovnávají jejich výsledky. V kontextu mikropůjček se pak například měří, jestli dotyčný začne podnikat, kolik vydělává, a zda posílá děti do školy. Tímto způsobem je možné přesně odhadnout dopad programu.
Manželé Duflová a Banerjee působí na Massachusettském technologickém institutu (MIT), Kremer na Harvardově univerzitě. Jejich přístup k řešení chudoby spočívá v dělení na menší, lépe zvladatelné problémy, například jak co nejúčinněji zlepšit výsledky vzdělávání či zdraví dětí. Trojice ekonomů podle akademie ukázala, že tyto dílčí problémy se nejlépe řeší na základě pečlivě navržených experimentů mezi lidmi, kterých se daný problém nejvíce dotýká.
Michael Kremer v polovině devadesátých let provedl experimentální výzkum v Keni, na základně kterého demonstroval, že školní výsledky v zemi lze vylepšit sérií pokusů. Podobné výzkumy trojice ekonomů později aplikovala na další problémy v jiných zemích. Jejich experimentální výzkumné metody teď zcela dominují rozvojové ekonomice.
„Experimentální přístup Bannerjeeho, Duflové a Kremera nám umožňuje lépe pochopit, proč jsou lidé chudí, a také nám ukazuje jak a proč konkrétní rozvojové politiky – ať už se týkají změn ve zdravotnictví, zemědělství nebo poskytování půjček – fungují nebo ne,“ dodal k práci oceněných Sergey Slobodyan, ředitel CERGE-EI.
Trochu jiná Nobelovka
Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela (Sveriges Riksbanks pris i ekonomisk vetenskap till Alfred Nobels minne), běžně označovaná jako Nobelova cena za ekonomii, je cena udílená od roku 1968 spolu s ostatními Nobelovými cenami, i když fakticky nejde o Nobelovu cenu. Alfred Nobel ji totiž ve své závěti nezmínil. Zavedla ji Švédská říšská banka při příležitosti 300. výročí svého vzniku v roce 1969. Na držitele ocenění čeká finanční odměna devět milionů švédských korun (21,4 milionů Kč).
Mezi laureáty ceny za ekonomii patří Friedrich A. Hayek, Milton Friedman nebo Paul Krugman. Nejvíce Nobelových cen za ekonomii putovalo do Spojených států. Loni si toto prestižní ocenění odnesl Skot Angus Deaton za analýzu spotřeby, chudoby a bohatství.
