Do fondu se zatím zapojily čtyři velké české banky: ČSOB, UniCredit bank, Česká spořitelna a Komerční banka, dohromady mají investovat až sedm miliard korun. Banky budou mít ve fondu své zastoupení jak v představenstvu společnosti nebo v managementu. Vznikne i Národní investiční rada.
„Bude mít devět členů. Čtyři budou za investory, čtyři budou vybráni státem, tedy našim ministerstvem, ale nebudou to úředníci. Devátý člen bude vybrán státem,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček pro Hospodářské noviny. Dalšími investory mohou být společnosti například z oblasti energetiky, pojišťovnictví, penzijních společností nebo automobilového průmyslu.
Složení rady zatím není známo, vést by ji však měl slovenský politik Vazil Hudák. Ten je v současné době končícím viceprezidentem Evropské investiční banky a bývalý ministr hospodářství SR.
Momentálně se však stále čeká na licenci od České národní banky, o tu by se mělo zažádat v dohledné době. „O licenci se bude žádat před koncem roku. V Národním rozvojovém fondu vidím velký potenciál pro zdroj financování, stejně jako v PPP projektech,“ uvedl pro Lidové noviny premiér Andrej Babiš.
Národní rozvojový fond se zaměří především na investování do infrastruktury, tedy dálnic, ale i škol, školek či nemocnic. Češi se inspirovali investičními fondy ze zahraničí. Jedním ze zdrojů byl třeba irský ISIF (Irish Strategic Investment Fund), který aktuálně hospodaří s částkou 16,8 miliard eur. Mezi jeho úspěšné projekty patří například přístav v Corku nebo vylepšení ranveje na třetím nejdůležitějším irském letišti Shannon.
Vzorem pro Národní rozvojový fond je i aktuální vývoj v Německu, kde vzniká fond Deutschland Fund k investicím do digitalizace, dopravní infrastruktury a ekologie. V příštích deseti letech by projekt měl formou fondu investovat až 450 miliard eur.
